Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
Po-Pá 10:00-18:00
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Novinky
03.12.2021
Možnosti platby
Rozšířili jsme síť partnerských platebních společností a nově můžete kromě stávajících možnosti platby Dobírkou, Převodem na účet, Platbu kartou, Onli... číst celé
Zobrazit všechny novinky
Blog
6. 6. - Den, kdy se narodil Alexandr Sergejevič Puškin
06.06.2022 Významné dny
6. 6. - Den, kdy se narodil Alexandr Sergejevič Puškin
6. června roku 1799 se narodil Alexandr Sergejevič Puškin číst celé
4. 6. - Den, kdy se narodila Angelina Jolie
04.06.2022 Významné dny
4. 6. - Den, kdy se narodila Angelina Jolie
4. června roku 1975 se narodila herečka Angelina Jolie číst celé
3. 6. - Den, kdy se narodil Jiří Langmajer
03.06.2022 Významné dny
3. 6. - Den, kdy se narodil Jiří Langmajer
3. června roku 1966 se narodil herec Jiří Langmajer číst celé
Zobrazit všechny články
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Naše zboží - blog
  3. Co se kde děje?
  4. Požáry v Austrálii a jak pomoci

Požáry v Austrálii a jak pomoci

Austrálii letos zasáhly mimořádně silné požáry, které svým rozsahem nemají v dějinách obdobu a připravily v posledních týdnech o život již 25 lidí a další dva jsou nezvěstní.

Současnost

První požáry začaly již v září roku 2019 a už během této sezóny zasáhly 17,3 milionu akrů (skoro osm milionů hektarů) australského území. Pro srovnání – během masivních požárů, které postihly roku 2018 Kalifornii, shořely čtyři miliony akrů a během loňských požárů v Amazonii shořely v Brazílii dva miliony akrů lesa. Již nyní se v Austrálii potýká s požáry dvakrát tolik území, co za celý loňský rok. Nejvíce postižená je oblast Nového Jižního Walesu (8,9 milionu akrů), kde leží také největší město země, Sydney a žije tam přes sedm milionů lidí. Požáry ale postihly také nedaleký stát Victoria.

Problémem je také hustý dým, který způsobuje dýchací a kardiovaskulární problémy. Podmínky jsou v některých velkých městech již nyní extrémní. Například v centru Canbery dosáhl takzvaný Air Quality Index hodnoty 3463 bodů – nebezpečné pro lidské zdraví jsou přitom hodnoty už nad 200 bodů. Současné požáry těchto rozměrů je prakticky nemožné uhasit. Nejde totiž o jeden požár, ale o stovky ohnisek, která se kvůli silnému větru pohybují. Některá jsou mimořádně intenzivní, plameny podle hasičů dosahují až do výšky 70 metrů – jsou tedy vyšší než slavná pětašedesátimetrová budova opery v Sydney. V Novém Jižním Walesu pracuje krom hasičů na hašení požáru oddíl složený ze 74 tisíc dobrovolníků, s bojem proti požárům pomáha také federální vláda a armáda. 

 Už v listopadu varoval šéf hasičů z Nového Jižního Walesu, že požáry mohou trvat celé měsíce, na Austrálii totiž vrcholné léto teprve čeká. Za normálních teplot požáry mizí na přelomu ledna a února, letošní horko, sucho a masivní rozsah již hořícího území ale naznačují, že tentokrát to bude trvat výrazně déle. Přestože na východě Austrálie vedro dočasně polevilo a prší, je řada měst nadále zahalena dýmem. Meteorologové ve státě Viktorie uvedli, že viditelnost ve městě Melbourne a okolí, je menší než jeden kilometr. V australské metropoli Canbeře je kvůli znečištění ovzduší uzavřená Australská národní galerie i místní univerzita.

Záchranné akce

Australský premiér Scott Morrison řekl, že armáda se snaží využít nynějšího poklesu teplot a dostat potraviny, palivo a vodu do obcí zasažených požáry. Vojáci se také pokoušejí zprůjezdnit zablokované silnice a dozásobit evakuační centra. V současné době se hasiči snaží zabránit ohňům, aby se dostali k lidem obydlenými oblastmi, jejich práci však komplikuje také nedostatek vody způsobený dlouhodobým suchem. Déšť je tak v podstatě jediná věc, která může s uhašením nebo alespoň s potlačením požárů něco udělat.

Rostliny a zvířata

Zasažené oblasti jsou nepřístupné, je tedy nemožné přesně říci, kolik zvířat ohňům podlehlo. Většina těch, které jsou pohyblivější, se snaží před požáry prchat, ale mnoho druhů zvířat takovou možnost nemá. První odhady vědců ze Sydneyské univerzity ze začátku ledna říkají, že požáry připravily o život asi 480 milionů zvířat jen v oblasti Nového Jižního Walesu. Zpráva, o které informuje agentura AFP, ale uvádí, že reálné ztráty na životech zvířat mohou být mnohem horší – mohly by se pohybovat až v miliardách. A to jde jen o přímé dopady ohňů; budoucí ztráty se nedají ani odhadovat: v zasažené oblasti podle profesora Andrewa Beattieho z Macquarieho univerzity v Sydney dojde k narušení potravního řetězce a větší zvířata budou hynout na nedostatek potravy.

Následky

Požáry mohou mít značný negativní dopad na lidské zdraví a to i v oblastech, kde přímo nehoří. Místa, kam se dostane hustý dusivý dým z ohňů, mohou trpět výrazným zhoršením životních podmínek. Může se to týkat až třetiny z 25 milionů Australanů. Existuje totiž silná spojitost mezi kouřem a dýchacími a kardiovaskulárními problémy. Expert na požáry David Bowman uvádí, že dýchací problémy připraví o život více lidí než oheň. 

Rostlinstvo má pozoruhodnou schopnost uchytit se téměř všude, takže je pravděpodobné, že se život v nějaké formě do postižených oblastí vrátí. Již dřívější studie prokázaly, že ohně se krajinou nešíří rovnoměrně a některá místa zůstávají nepoškozená, přestože jejich okolí je zcela zničené. „Právě v těchto oblastech, které jsou relativně nepostižené, se pak život shromažďuje – pokud se sem stihne dostat,“ uvedl profesor Beattie. „Pokud je takových míst dostatek, poničený les se může regenerovat, ale jen když se podmínky rychle zlepší,“ dodal. Bude tedy velmi záležet na tom, jak se australské požáry budou vyvíjet v dalších měsících a také, jak bude vypadat situace příští rok. Profesor Beattie pro agenturu AFP uvedl, že než se situace vrátí k původnímu stavu, může to trvat až 40 let.

Dopady těchto požárů se již nyní projevují také mimo Austrálii, nejsilněji na blízkém Novém Zélandu. Kouř z australských ohňů zasáhl i tento ostrov, změnil pohled na zdejší oblohu a má dopad také na tamní ledovce. Ty momentálně změnily barvu z bílé na hnědou, pod vlivem popela a sazí z australských požárů a můžou způsobit větší tání ledovců až o 30%.

Požáry spalují obrovské množství biologické hmoty – a uvolňují tedy do atmosféry značné množství oxidu uhličitého. Tento skleníkový plyn je hlavní příčinou klimatických změn a čím více se ho do vzduchu dostane, tím horší a rychlejší proměna klimatu bude. Z tohoto hlediska tedy budou mít masivní požáry dopad na celou planetu – již nyní odhadem požáry poslaly do vzduchu asi 350 milionů tun oxidu uhličitého. A to představuje asi jedno procento globálních emisí za celý svět během roku 2019.

Pomoc Austrálii

Australský premiér Scott Morrison v pondělí oznámil vládní pomoc ve výši dvou miliard australských dolarů (31,5 miliardy korun), jež by měla být v příštích dvou letech investována do obnovy budov a infrastruktury zničené požáry. Desítky milionů australských dolarů vláda slíbila postiženým oblastem již dříve.

Britská královská rodina vyjádřila v sobotu Austrálii podporu a soustrast. Královna Alžběta II., která je dle australské ústavy hlavou státu, ve svém prohlášení také poděkovala hasičům. Podle agentury Reuters několik známých osobností přislíbilo Austrálii finanční pomoc. Zpěvačka Pink a australská herečka Nicole Kidmanová pomohou částkou půl milionu amerických dolarů.

Každoročně se sbírek na pomoc proti požárům účastní pomocí nasazených es australští tenisté na probíhajících australských turnajích, letos se však přidávají i ostatní tenisté.

Kromě sbírek slavných osobností se může zapojit jakýkoliv člověk, třeba díky australské komičce Celeste Barberové, která založila sbírku na facebooku, na kterou můžete přispět také vy.

https://www.facebook.com/donate/1010958179269977/

Můžete přispět také přímo daným organizacím, sbírku na zvířata najdete zdesbírka na hasiče zdečervený kříž zdedalší organizace v článku zde

Netypickou metodu fundraisingu ve prospěch Austrálie pak zvolila americká modelka Kaylen Ward, vystupující pod twitterovým účtem The Naked Philanthropist. Každému, kdo věnuje alespoň deset dolarů organizacím pomáhajícím těm, které zasáhly australské požáry a pošle jí důkaz, slíbila zaslat svůj nahý snímek. Původně předpokládala, že takto „vybere“ zhruba tisíc dolarů, v pondělí ale oznámila, že jí lidé již poslali potvrzení o platbách v hodnotě přes 500 tisíc dolarů. Kvůli nečekanému zájmu musela najmout čtyři zaměstnance, kteří jí pomáhají ověřovat došlé doklady a rozesílat fotografie.

Historie požárů a důvody

Požáry jsou součástí každého australského léta a jsou tedy „přirozené“. Mimořádný je teď jejich rozsah, který má dlouhodobější příčiny. V posledních desetiletích v Austrálii ubývá jarních srážek, poslední jaro patřilo k těm vůbec nejsušším a současně nejteplejším. Sucho je přitom hlavním zdrojem požárů. Nejsilněji se to projevuje v jižní části kontinentu, který zažívá již řadu let rekordní sucha. V listopadu byly srážky vůbec nejnižší v dějinách. Problémem je nejen nižší celkový objem srážek, ale také to, že velké množství deště spadne najednou během bouří – v krajině se tak voda nezachytí a nepomůže jí. Dalším významným faktorem při vzniku požárů jsou teploty a síla větru, který pomáhá šířit oheň dál. Zatímco síla větru se podle meteorologů nijak zásadně nemění, výrazně v posledních desetiletích přibývá extrémně teplých dní – například v prosinci 2019 zaznamenala země zatím nejteplejší den ve svých dějinách – teplota dosáhla 41,9 stupně Celsia. 

Podle australských meteorologů má drtivá většina jevů, které jsou spojené s požáry, přímé spojení s klimatickými změnami. Tento vliv potvrzuje i David Bowman, expert na ekologii požárů z Tasmánské univerzity v Hobartu. Od roku 1910 se tento kontinent oteplil již o jeden celý stupeň Celsia, což vede k větší frekvenci extrémních teplot. Velmi vysoké denní a noční teploty přicházely v letech 1951–1980 s dvouprocentní pravděpodobností – dnes je to již 12 procent. Teplejší dny jsou v současné době pravděpodobnější během všech ročních období, nejvíce ale na jaře. Teplý vzduch, který stoupá nad světadíl, zase brání přísunu oblačnosti, takže na zemi dopadá méně vlhkosti. Meteorologové a klimatologové současně zdůrazňují, že na Austrálii a její podnebí má dopad celá řada sezónních i dlouhodobějších faktorů – například jevy El Niño a La Niña.

Mnozí také vládě Austrálie, která je největším exportérem uhlí na světě, vyčítají neochotu reagovat na klimatické změny související také s těžbou uhlí. Premiér Morisson ale jakoukoli spojitost mezi nynějšími ničivými požáry a klimatickými změnami rezolutně popírá. 

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli