Dnes 2.9.2019 máme první školní den

Jako první na světě zavedlo povinnou školní docházku roku 1592 protestantské vévodství Pfalz-Zweibrücken (na území dnešního Německa) v rámci Svaté říše Římské. V roce 1598 následovalo město Štrasburgh. V 17.stoletíí zavedla všeobecnou povinnou školní docházku Sasko-gothajské vévodství, Brunšvicko-Wolfenbuttelské knížetství a Wurttemberské vévodství. V 18.století pak Pruské a Norské království, v 19.století pak Lichtenštensjké knížectví, Saské království, Velká Británie a od d roku 1882 také Francie.  Na začátku 20.století již byla povinná školní docházka uzákoněna ve většině zemí Evropy tak i v USA, Kanadě a Japonsku. 

Česká Republika

Vzdělávání žáků v českých zemích prošlo dlouhým vývojem. V rámci  zemí Koruny České byla povinná školní docházka poprvé zavedena roku 1683 ve slezském protestantském Olešnickém knížectví. Povinná docházka se vztahovala na všechny děti od 6 do 9 let. Bylo to však jediné území s povinnou školní docházkou a tak ještě v polovině 18. století bylo školství podle historiků v poměrně neutěšeném stavu. Výraznou změnou bylo přijetí Všeobecného školního řádu 6.12.1774 za vlády Marie Terezie, který zavedl docházku do škol, povinná ale tehdy ještě nebyla. Učitelé tehdy nebyli příliš vzdělaní, často to byli vysloužilí vojáci, jejich plat byl nízký a škol moc nebylo. Přesto Všeobecný školní zvýšil kvalitu učitelů i vlastní výuky.Učilo se hlavně přes zimu, protože jindy musely děti pomáhat na poli. Vznikla základní pravidla pro vzdělávání a vyšel též nový slabikář, který roku 1775 dostal český překlad. Výraznou novinkou Všeobecného školního řádu bylo i to, že zřizované školy měly poskytovat vzdělání nejen chlapcům, ale také dívkám. Nově pro ně tedy byly ustanoveny dívčí třídy a zhruba už od roku 1780 se dívky účastnily vyučování společně s chlapci. 

Situace se změnila až před 150 lety, 14. května 1869, kdy byl přijat školský zákon, který definitivně zavedl povinnou školní docházku. Povinnou školní docházku v délce osmi let stanovil školský zákon z roku 1869 z pera pražského rodáka Leopolda Hasnera von Artha, tehdejšího rakouského ministra kultury a vyučování. Ten také určil sankce (od pokut až po pobyt ve vězení) pro rodiče, kteří na pravidelnou docházku dětí nedbali. Začaly vznikat první školy s různými specializovanými učebnami, například pro výuku přírodních věd. Zákon též zřídil středoškolské učitelské ústavy, formuloval zásady pro financování školství a řešil i rozsah výukového úvazku učitelů. V návaznosti na školský zákon byly ve školách v roce 1870 zrušeny tělesné tresty a o pět let později zrovnoprávněn plat učitelek s platem učitelů.