8. 5. - Mezinárodní den Červeného kříže

Proč se 8. května slaví Mezinárodní den Červeného kříže?

Za Mezinárodní den Červeného kříže byl 8. květen vybrán dle narození zakladatele Červeného kříže Henri Dunanta a poprvé se slavil již v roce 1948. Dnes je oslavou statečnosti a práce všech členů, dobrovolníků a zaměstnanců Červeného kříže, jejichž služba lidem zachraňuje životy nebo lidské životy mění k lepšímu, připomenutím našeho závazku vůči lidstvu – být současně aktéry lokálními i mezinárodními, nezávislými a neutrálními a být vždy, všude a pro všechny.

Co je Mezinárodní Červený kříž

Mezinárodní Červený kříž je název pro mezinárodní hnutí, které organizuje národní společnost Červeného kříže. Tyto společnosti jsou právně nezávislé, ale pracují na základě společných zásad. Mají stejné cíle, předpisy, symboly a jejich řídící orgány jsou spojeny. Celosvětové působení je nezávislé na státních institucích a je založeno na dobrovolné činnosti - pomoci. Chrání životy, zdraví, důstojnost a snižuje utrpení lidí v nouzi následkem válek, přírodních nebo technických katastrof a epidemií bez ohledu na národnost, původ, náboženství nebo politický názor postižených. Dnes toto hnutí tvoří 191 národních společností, představuje 91 milionu členů, zaměstnanců a dobrovolníků na celém světě. Je to jediná humanitární organizace, která je neustále přítomna prakticky v každém státě světa a může tak okamžitě poskytnout pomoc v případě katastrof, válek či jiných mimořádných situací. Ročně tyto pomoci a služby využije až 470 milionů lidí na celé Zemi. Jsou zárukou toho, že se trpícím dostane co možná nejdříve úplné pomoci odpovídající jejich stavu, bez jakéhokoliv nepříznivého rozlišování.

Červený kříž v České Republice

Český červený kříž (ČČK) má na dvě desítky tisíc členů, dobrovolníků a zaměstnanců, kteří se snaží na celém území republiky prospívat veřejnosti - výukou první pomoci dětí i dospělých, propagací bezpříspěvkového dárcovství krve, sociálními aktivitami, dětskou odbornou léčebnou v Bukovanech, léčebnými pobyty pro děti či aktivitami pro seniory. Český červený kříž také v loňském roce pomáhal v zahraničí – zorganizovali humanitární pomoc přímo do Sýrie, a také dokončili výstavbu zdravotnického střediska v Nepálu.

Financování

Financování rozpočtu Mezinárodního hnutí Červeného kříže jsou z větší části financovány švýcarskou vládou, jakožto zemí Ženevských úmluv a členskými zeměmi a národními organizacemi Červeného kříže. Menší částí pak z darů mezinárodních společností, státních spolků (EU), firem, vlád jednotlivých států i privátních subjektů. Vyzvání k podpoře Červeného kříže se na mezinárodní diplomatické úrovni považuje za předoznámení humanitárních krizí. Roční rozpočet se pohybuje na úrovni 1,5 mld. švýcarských franků, z čehož 85 % pro konkrétní pomoc a 15% na vnitřní a správní náklady.

Zásady

V říjnu roku 1965 byly vyhlášeny a o rok později potvrzeny zásady Červeného kříže, jimiž se musí všichni členové a členské organizace řídit a to jsou: Humanita, nestrannost, neutralita, nezávislost, dobrovolnost, jednota a světovost.

Vznik Červeného kříže a Henri Dunanta

Roku 1859 navštívil švýcarský obchodník Henri Dunant, narozený 8. května roku 1828 v Ženevě, v Itálii francouzského císaře Napoleona III. za účelem obnovení obchodních povolení v Alžírsku. Při této návštěvě byl 25. června svědkem krvavé bitvy u Solferina, kde bylo během jednoho dne zabito 6000 vojáků a 25000 zraněno. Nedostatečná lékařská péče a utrpení zraněných na něj tak zapůsobilo, že zapomněl na své záměry a několik dní se plně věnoval organizaci a ošetřování zraněných. Na základě svých dojmů v roce 1862 napsal knihu "Vzpomínka na Solferino", kterou pak poslal politikům a vojenským hodnostářům celé Evropy, jenž zaznamenala velký úspěch. Dne 17. února roku 1863 v Ženevě založil "Konfederaci mezinárodních společností pro pomoc zraněným" tzv "výbor pěti". Na konci října téhož roku se z jeho iniciativy konala v Ženevě mezinárodní konference, které se účastnili zástupci šestnácti evropských zemí na níž byl založen Mezinárodní výbor Červeného kříže, což je považováno za počátek celosvětového hnutí Červeného kříže.

V roce 1867 však oznámil Henri Dunant bankrot, když se na úkor Červeného kříže nevěnoval podnikání a musel tak dobročinnost opustit. Téměř o 30 let později jej ve švýcarském Heidenu v útulku pro chudé objevil novinář Georg Baumbarger, jenž o něm vydal několik článků a zalarmoval tak veřejnost. K následným narozeninám mu pak gratuluje anglická královna i papež. V roce 1901 obdržel Henri spolu s Frédéricem Passym první udělenou Nobelovu cenu za mír za založení Mezinárodního Červeného kříže. Zemřel o devět let později ve věku 82 let.

Oficiální české stránky Červeného kříže zde