Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
Po-Pá 10:00-18:00
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Novinky
03.12.2021
Možnosti platby
Rozšířili jsme síť partnerských platebních společností a nově můžete kromě stávajících možnosti platby Dobírkou, Převodem na účet, Platbu kartou, Onli... číst celé
Zobrazit všechny novinky
Blog
6. 6. - Den, kdy se narodil Alexandr Sergejevič Puškin
06.06.2022 Významné dny
6. 6. - Den, kdy se narodil Alexandr Sergejevič Puškin
6. června roku 1799 se narodil Alexandr Sergejevič Puškin číst celé
4. 6. - Den, kdy se narodila Angelina Jolie
04.06.2022 Významné dny
4. 6. - Den, kdy se narodila Angelina Jolie
4. června roku 1975 se narodila herečka Angelina Jolie číst celé
3. 6. - Den, kdy se narodil Jiří Langmajer
03.06.2022 Významné dny
3. 6. - Den, kdy se narodil Jiří Langmajer
3. června roku 1966 se narodil herec Jiří Langmajer číst celé
Zobrazit všechny články
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Naše zboží - blog
  3. Významné dny
  4. 7.11. - Den, kdy se narodil spisovatel Karel Jaromír Erben

7.11. - Den, kdy se narodil spisovatel Karel Jaromír Erben

V dnešní den před 210 lety se narodil autor básně "Polednice". Víte kdo je autorem této známé básně z níž Vám přinášíme úryvek?

U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
„Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!

Poledne v tom okamžení,
táta přijde z roboty:
a mně hasne u vaření
pro tebe, ty zlobo, ty!

Karel Jaromír Erben

Karel Jaromír Erben narozený 7. listopadu roku 1811 v Miletíně byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek, představitel literárního romantismu. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození.

Erbenovo dětství a studium

Původní příjmení jeho předků bylo psáno jako Erban. Jeho otec švec a sadař byl Jan a žena Anna. Karel měl dvojče Jana, který se však nedožil ani dvou měsíců. Měl také ještě dalších šest sourozenců, ale jen jeho sestra se dožila dospělosti. Ani Karel na tom nebyl zdravotně dobře, často churavěl a trpěl poruchou řeči. Základního vzdělání se mu dostalo v miletínské škole, kde vyučovali také jeho strýc a dědeček. Zde postupně rozvíjeli všechna jeho nadání včetně hudebního a připravovali ho na pozdější studia. Rodiče z něj chtěli mít také učitele, on se však kvůli vadě řeči nakonec rozhodl pro studium práv. V roce 1825 nastoupil na hradecké gymnázium, na nějž si musel sám vydělávat vyučováním hry na klavír. Když měl prázdniny, často rád podnikal výlety se svými přáteli, zejména do okolí rodného Miletína. Roku 1831 nastoupil Erben na filozofickou fakultu v Praze, kde započal studium práv. Během studia, které ukončil roku 1837 již začal Erben přispívat básněmi do českých časopisů. Během studií se seznámil s Karlem Hynkem Máchou. 

Erbenova zaměstnání a činnosti

Po svých studiích na gymnáziu pracoval jako praktikant k hrdelnímu soudu v Praze. Později se také seznámil s Františkem Palackým, se kterým spolupracoval až do smrti. V roce 1841 byl zvolen řádným členem a později předsedou Královské české společnosti nauk a sekretářem Českého muzea. V roce 1848 vstoupil do politiky, načež pobýval pracovně v Chorvatsku. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy, což mu zajišťovalo dobré finanční ohodnocení a od roku 1864 se stal ředitelem pomocných úřadů pražských. Vedle práce archiváře, která byla velmi náročná, se Erben věnoval vědecké práci. Byl spolutvůrcem Riegrova Slovníku naučného, který byl naší první encyklopedií. Slovník obsahoval termíny z těchto oborů: slavistika, gramatika, historie, slovanská a germánská mytologie a bájesloví. Erben se také podílel na projektu vědeckého a kritického časopisu "Obzor" a byl jedním ze zakladatelů dodnes vycházejícího časopisu "Právník". 

Rodinný život

V roce 1832 se seznámil na prázdninovém pobytu na Žebráku s Barborou Mečířovou, se kterou se po desetileté známosti v roce 1842 oženil. Manželé Erbenovi měli spolu čtyři děti: Blaženu, Ladislavu, Jaromíra a Bohuslavu. Po smrti manželky se Karel Jaromír Erben v roce 1859 znovu oženil a to s Žofií Mastnou, se kterou měl syna Vladimíra a dceru Marii.

Literární dílo a folklórní sbírky

Erben se napříč svým život zajímal více o cizí dílo a folklórní odkaz českých zemích, než aby se věnoval původní literární tvorbě. Srovnával již vzniklé díla, jejich varianty a vyhledával mezi nimi text, který nejlépe odpovídá předpokládanému původnímu tvaru. Sbíral lidové písničky, říkadla, pohádky atd. pouze z Čech, nikoliv z Moravy. Je tedy znám především jako sběratel lidové poezie. Erben neuznával vzpoury proti osudu, uctíval daný řád a v jeho básních se opakují témata viny a trestu. 

V letech 1842-1845 postupně vydával své první folkloristické dílo "Písně národní v Čechách", které zahrnovaly přes dva tisíce příspěvků. V roce 1864 vydal "Prostonárodní české písně a říkadla" a v témže roce také "Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních", které následně vyšly o rok později, souhrně pod názvem "Prostonárodní české písně a říkadla", kde jsou písně setříděny podle koloběhu života. Až posmrtně v roce 1905 byl kompletně vydán prozaický cyklus "České pohádky". Dále vydal "Rukopis musejní letopisů Kosmových, Ondřej Puklice ze Vstruh, Měsíčník hodin staročeských na Staroměstské radnici" nebo "Příspěvky k dějepisu českému, sebrané ze starých letopisů ruských". Dále vydal také "Sebrané spisy Jana Husa" a "Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae".

Vlastní literární tvroba

Erben napsal vědecká pojednání k legendě o svaté Kateřině, Tomáši Štítnem nebo J.A. Komenském. Společně s Josefem Fričem a Antonínem Strobachem přeložil do češtiny "Soudní a konkursní řád" a "Občanský zákoník".

Nejvíce se však Erben samozřejmě proslavil sbírkou "Kytice z pověstí národních" vydanou v roce 1853 a v rožšířené verzi roku 1861 s názvem "Kytice z básní K. J. Erbena".

V roce 1868 onemocněl Erben plicní nemocí, později i tuberkulózou a v jednu hodinu v noci 21. listopadu 1870 pak zemřel. Svůj majetek odkázal všem v rodině rovným dílem, ale Žofie se svého dílu vzdala ve prospěch svých nevlastních dcer. Tři dny po smrti byl Erben zvolen čestným členem Jihoslovanské akademie věd a umění v Záhřebu.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli