29.10. - Den, kdy zemřel novinář Joseph Pulitzer

Joseph Pulitzer, rozený József Pulitzer, narozený 10.dubna 1847, byl maďarsko-americký novinář a nakladatel židovského původu, známý jako průkopník moderní bulvární žurnalistiky. Je iniciátor vzniku žurnalistického a uměleckého ocenění - Pulitzerovy ceny. Během svého života patřil k nejmocnějším žurnalistům ve Spojených státech. Jeho předkové žili v ghetu v Polici na Moravě.

Narodil se v Makó asi 200 km jihovýchodně od Budapešti v Maďarsku jako syn Elize a Fülöp Pulitzer. Pulitzové byli mezi několika židovskými rodinami žijícími v oblasti a vybudovali si reputaci obchodníků. Josephův otec byl uznávaný obchodník, považovaný za druhého z „nejvýznamnějších obchodníků“ Makó.  V roce 1853 byl Fülöp Pulitzer dost bohatý na to aby odešel do důchodu. Přesunul svou rodinu do Pešti, kde nechal děti vychovávat soukromými učiteli a učil francouzštinu a němčinu. V roce 1858, po Fülöpově smrti, jeho podnikání zkrachovalo a rodina byla zbídačena. Josef se před emigrací do Spojených států neúspěšně pokusil o emigraci do různých evropských armád.

Pulitzer dorazil do Bostonu v roce 1864 ve věku 17 let, jeho průchod byl zaplacen vojenskými náboráři Massachusetts, kteří hledali vojáky pro americku občanskou válku. Pulitzer se dozvěděl, že náboráři kapesují lví podíl na náborovém nájemném a opustil náborovou stanici Deer Island a vydal se do New Yorku. 30. září dostal zaplaceno 200$ za účast v Lincoln Cavalry. Byl součástí Sheridanových vojáků v First New York Lincoln Cavalry, kde sloužil osm měsíců. Mluvil však třemi jazyky: německy, maďarsky a francouzsky. Angličtinu se učil až po válce, protože jeho pluk byl složen převážně z německých přistěhovalců. Po válce se Pulitzer vrátil do New Yorku, kde krátce zůstal avšak s minimem financí. Přišel o bydlení a spal ve vozech na dlážděných postranních ulicích. Rozhodl se cestovat s nákladním skříňovým vozem do St. Louis v Missouri.

Když Pulitzer dorazil do města, vzpomněl si: „Světla St. Louis vypadala jako zaslíbená země“. Další den šel čtyři míle a dostal práci jako hlídač mezků, ale vydržel jen dva dny. Přestal kvůli špatnému jídlu a rozmarům mezků a uvedl: „Muž, který se o šestnáct mezků nestaral, neví, jaké jsou s nimi práce a problémy.“ Pulitzer měl potíže s udržením zaměstnání: byl příliš vyčerpaný na těžkou práci a pravděpodobně příliš hrdý a temperamentní, aby přijímal rozkazy. Pracoval také jako číšník ve slavné restauraci Tony Faust na Páté ulici. Všechen svůj volný čas věnoval četbě a studiu angličtiny. Jeho další prací bylo zaznamenat pozemní skutky železnice ve dvanácti okresech na jihozápadě Missouri, kde železnice plánovala vybudovat linii. Tuto praci mu zajistil William Patrick a Charles Johnson. Když to udělal, právníci mu dali prostor a dovolili mu studovat právo ve své knihovně. V březnu se Pulitzer vzdal své věrnosti rakousko-uherské říši a stal se naturalizovaným americkým občanem. Rád hrával šachy a navštěvoval knihovny. V roce 1868 sháněl Westliche Post reportéra a oslovil Pulitzera. Během té doby se připojil k Republikánské straně a 14. prosince 1869 se zúčastnil republikánského setkání v St. Louis Turnhalle na desáté ulici, kde vůdci strany potřebovali kandidáta, aby zaplnil volné místo ve státním zákonodárném sboru. Jednomyslně se rozhodli a odhlasovali Pulitzera, přičemž zapomněli, že mu bylo pouze 22 let, tedy tři roky pod požadovaným minimálním věkem. Pulitzer měl energii. Organizoval pouliční setkání, osobně oslovoval voliče a projevoval takovou upřímnost spolu se svými zvláštnostmi, že napumpoval napůl pobavené vzrušení do kampaně, která byla obvykle letargická. Volby následně vyhrál. Jeho věk nebyl přiznán a tak byl 5. ledna přítomen na zasedání jako státní zástupce v Jefferson City, kde následně žil 2 roky. V téže době se stal šefredaktorem u Westliche Post.

V roce 1872 zklamán korupcí v Republikanské straně přešel ke straně Demokratické. V roce 1874 působil jako delegát ústavní úmluvy v Missouri, zastupující St. Louis. V roce 1876 přednesl téměř 70 projevů ve prospěch kandidáta na prezidenta Samuela J. Tilena. V roce 1878 zakoupil St. Louis Dispatch a St. Louis Post. Ty následně spojil 12. prosince 1878 do jedněch novin s názvem St. Louis Post-Dispatch. Rodina se nadále podílela na provozování papíru St. Louis po několik generací až do dubna 1995.

V roce 1878 se ve věku 31 let Pulitzer oženil s Katherine "Kate" Davis (1853-1927), ženou vysokého společenského postavení, z Georgetownu v okrese Columbia. Byla o pět let mladší než Pulitzer a říkalo se, že je vzdáleným příbuzným Jeffersona Davise, bývalého prezidenta Konfederačního států Ameriky. Měly spolu sedm dětí: Ralph, Joseph Jr., Constance Helen, Edith a Herbert. Bohužel dcery Lucille Irma a Katherine Ethel se nedožili dospělosti.

V roce 1880 byl delegátem Demokratické národní úmluvy a členem jejího výboru pro platformu z Missouri. V roce 1883 zakoupil od Jay Goulda za cenu 346 000 amerických dolarů noviny New York World. Tou dobou prodělávaly ročně na 40 000 amerických dolarů. Pulitzer za zvýšením prodejů přidal do novin zprávy o příbězích lidí, katastrofy, krimi a skandály. O rok později byl zvolen jako demokrat zastupující New York do americké sněmovny, kde sloužil od 4. března 1885 do 10. dubna 1886. V důsledku tlaku novinářských povinností rezignoval na polovinu svého funkčního období.

V roce 1887 zaměstnal slavnou muckraceru Nellie Bly. V roce 1895 započal s populárním komiksem Yellow Kid od kreslíře Richarda F. Outcaulta a započal tak fenomén tzv.yellow press. Yellow Kid byl vydáván v novém nedělním vydání. Celkové náklady deníku New York World vzrostly za Pulitzerova působení z původních 15 000 výtisků na 600 000 a poté téměř k miliónu. Hlavním konkurentem byl Pulitzerovi William Randolph Hearst, který v roce 1896 přeplatil Outcalta a ten přešel k jeho novinám New York Journal.

Pulitzerovy následné zdravotní problémy během roku 1906 jako slepota, deprese a akutní citlivost na hluk způsobily, že Pulitzer již nemohl vést noviny denodenně. Pulitzer zemřel 29. října 1911 při poslechu četby o francouzském králi Ludvíku XI. Byl následně pohřben v New Yorku na Woodlawnském hřbitově v Bronxu.

Po smrti Pulitzera byla z odkázaných peněz ( 2 000 000 dolarů) v poslední vůli podpořena Kolumbijská škola žurnalistiky na Kolumbijské univerzitě. Stejně tak na Pulitzerovo přání vznikla Missourijská škola žurnalistiky na University of Missouri. Obě školy zůstávají mezi nejprestižnějšími na světě. Joseph Pulitzer zanechal světu také ocenění nazvané Pulitzerova cena.

Pulitzerova cena je každoročně udělované prestižní americké ocenění za přínos žurnalistice a umění. Cena je udělována od roku 1917 a v současné době obsahuje 21 kategorií. Ve dvaceti kategoriích získává laureát odměnu 10 000 dolarů. V kategorii veřejné služby obdrží zlatou medaili. Od počátku je tato cena udělována za žurnalistiku a literaturu, přičemž od roku 1943 se tato cena rozšířila i do oblasti hudební tvorby. Cenu uděluje Kolumbijská univerzita v New Yourku. Cena za beletrii je udělována americkým prozaikům (dramatu je vyhrazena vlastní kategorie) a oceněné dílo by se mělo převážně zabývat životem v USA. Součástí Pulitzerovy ceny jsou fotografická ocenění, které se udělují za významný přínos v černobílé nebo barevné fotografii. Pulitzerova komise s oceněním vydává také oficiální zprávu vysvětlující důvody pro udělení.