- Kategorie blogu
- Naše zboží - rady tipy
- Významné dny
- Co se kde děje?



Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.
- Úvod
- Naše zboží - blog
- Významné dny
- 28. 3. - Den, kdy se narodil Zdeněk Svěrák
28. 3. - Den, kdy se narodil Zdeněk Svěrák
Zdeněk Svěrák, narozený 28. března roku 1936 v Praze, je český dramatik, scénarista, herec, autor písňových textů a spisovatel.
Původ, dětství a vzdělání
Jeho otec byl vyučený zámečník a pracovník rozvodných energetických závodů František Svěrák a matka Růžena rozená Synková byla ženou v domácnosti. Zdeněk byl druhým dítětem manželů, ale bohužel první dítě, také Zdeněk, zemřel již ve svých 5ti letech na sepsi a tak rodiče o Zdeňka úzkostlivě dbali, aby se mu nic nestalo. Posléze "dostal" Zdeněk ještě sestřičku Boženu. V dětství se Zdeněk chtěl stát řidičem pekařského auta, posléze prezidentem nebo průvodčím. Byl velmi aktivní a podle rad z časopisů zkoušel také chovat holuby a včely, učil se také hrát na housle a tahací pianovou harmoniku, ale moc mu to nešlo. Rád také četl a jeho oblíbenými autory byly Alois Jirásek, Karel Čapek, Jan Neruda nebo Fráňa Šrámek.
Po absolvování základní školy pokračoval dále na gymnáziu v pražské Kodaňské ulic,i kde začal Svěrák psát první humorné povídky pod pseudonymem "Tornillo", jimiž bavil své spolužáky, neboť zjistil, že mu dělá radost, když se lidé smějí a jedna z prvních básní se jmenovala "Pětačtyřicet minut v husí kůži" o jeho učiteli matematiky. Poté se přihlasil na přání otce na Elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení, ale po úspěchu jeho vystoupení v Kulturním domě Brigádníků s přednesem básně "Balada rajská" a po souhlasu rodičů začal v roce 1954 studovat na Vysoké škole pedagogické obor český jazyk a literatůra, kde vydával školní časopis "Hříbě" a hrával v ochotnickém souboru "Dramatický soubor vysoké školy pedagogické", který režíroval Ladislav Smoljak.
Práce a prvotní tvorba
Zdeněk nejprve učil na základních školách v Měcholupech i v Žatci a poté také na žateckém gymnáziu, kde ovlivněn univerzitními profesory vstoupil roku 1961 do Komunistické strany Československa. Během tohoto období psal písně pod pseudonymem Emil Synek. O rok později nastoupil do armádní redakce Československého rozhlasu a napsal 3 rozhlasové povídky "Tři auta, Tiché šlapací království" a "Krápník a Františka". Později začal jako součást cyklu "Večer po neděli" vysílat s Ladislavem Smoljakem přenosy z imaginární vinárny "U Pavouka", ve které se také poprvé objevila postava Járy Cimrmana. Po vpádu armády pěti státu v roce 1968 vystoupil z komunistické strany a odešel z rozhlasu.
Divadlo Járy Cimrmana
V roce 1967 se stal spoluzakladatelem "Divadla Járy Cimrmana", které jako první uvedlo jeho hru "Akt". Poté následovali další hry, které psal společně s Ladislavem Smoljakem jako "Hospoda Na mýtince, Vražda v salonním coupé, Němý Bobeš, Cimrman v říši hudby, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Posel z Liptákova, Lijavec, Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909, Blaník, Záskok, Švěstka, Afrika" a "České nebe". V roce 1968 začal spolupracovat také s Jaroslavem Uhlířem a jejich prvním dílem bylo "Strašidýlko Emílek".
Mimoto napsal také hry pro děti "Všechno máme schovaný" nebo "Hrachová polévka z pytlíku".
Filmový scénárista
V roce 1972 napsal svůj první filmový scénář "Příliš krásná dívka" a o rok později spolu se Smoljakem scénař k filmu "Jáchyme, hoď ho do stroje!", kde si oba i zahráli. Následně napsal scénáře k filmům "Kdo hledá zlaté dno, Muž, který se spustil" nebo "Dveře". Na mnoha scénářích spolupracoval se Smoljakem jako na filmech "Na samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero!, Kulový blesk, Trhák, Jára Cimrman ležící, spící, Inzerát, Rozpuštěný a vypuštěný" nebo "Nejistá sezóna". Napsal také scénáře k filmům "Ať žijí duchové, Vrchní, prchni!, Tři veteráni, Co je vám, doktore?, Vesničko má středisková, Případ Platfus, Narostl mu hřebínek, Utopím si ho sám, Obecná škola, Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina, Akumulátor 1, Kolja, Chlípník, Dvě z policejní brašny, Lotrando a Zubejda, Tmavomodrý svět, Vratné lahve, Tři bratři, Po strništi bos" a večerníček "Radovanovy radovánky".
Filmový herec
V roce 1968 si také poprvé zahrál ve filmu jako herec a to ve snímku "Zločin v šantánu" a o rok později ve filmu "Skřivánci na niti". V následujících letech si zahrál ve filmech "Pane, vy jste vdova!, Lucie a zázraky, 30 panen a Pythagoras, Jáchyme hoď ho do stroje!, Na samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero, Kulový blesk, Brontosaurus, Kam nikdo nesmí, Vrchní, prchni!, Trhák, Kalamita, Jako zajíci, V podstatě jsme normální, Srdečný pozdrav ze zeměkoule, Karty, Jára Cimrman ležící, spící, Inzerát, Tři veteráni, Slavnosti sněženek, Rozpuštěný a vypuštěný, Co je vám, doktore?, Jak básnici přicházejí o iluze, Vesničko má středisková, Jako jed, Rohy, Nejistá sezóna, Narostl mu hřebínek, Tvrdý chleba, Obecná škola, Akumulátor 1, Kolja, Lotrando a Zubejda, Talár a ptačí zob, Tatínek, Vratné lahve, Kuky se vrací, Tři bratři, Po strništi bos" a prozatím v posledním filmu "Moje svoboda".
Písně
V roce 1973 napsal píseň pro Jiřího Schelingera "Holubí dům", která se v roce 2000 umístila na 3. místě v anketě "Hit století" nebo také písně pro Ivana Mládka jako "Láďa jede na lodi, Mravenci v kredenci, Švadlenka Madlenka" nebo "Dívka s modrou matrací".
Další činnosti
Roku 1994 spoluzaložil Zdeněk Svěrák se Svazem paraplegiků České republiky a Olgou Havlovou "Centrum informací a pomoci Paraple", jenž pomáhá lidem, kteří ochrnuli následkem poškození míchy vlivem úrazu a nebo vinou onemocnění během jejich života. V roce 2008 vydal knižně soubor povídek s názvem "Povídky", které o rok později vydal také mluvené na CD a v roce 2011 další sbírku povídek "Nové povídky" a poté také sbírky "Po strništi bos" a "Filmové příběhy". Od roku 2011 je Svěrák jedním z ambasadorů projektu "Čtení pomáhá", který se snaží o podporu dětské četby a současně též charitativně pomáhá potřebným.
Ocenění
Je trojnásobným nositelem ceny čtenářů "Magnesia Litera" za díla "Jaké je to asi v Čudu, Nové povídky" a "Po strništi bos" a stejně tak třikrát vyhrál v anketě "Český bestseller". Za filmovou produkci získal dvakrát "Českého lva" za scénář k filmům "Kolja" a "Vratné lahve" a třetího lva za mimořádný přínos české kinematografii. Jeho snímky "Vesničko má středisková" a "Obecná škola" také získali nominace na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, ale sošku nakonec nezískali. Snímek "Kolja" však získal jak Českého Lva, Zlatý glóbus tak i Oscara.
Osobní život