Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
Po-Pá 10:00-18:00
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Novinky
03.12.2021
Možnosti platby
Rozšířili jsme síť partnerských platebních společností a nově můžete kromě stávajících možnosti platby Dobírkou, Převodem na účet, Platbu kartou, Onli... číst celé
Zobrazit všechny novinky
Blog
5. 5. - Den, kdy se narodil Marek Vašut
05.05.2022 Významné dny
5. 5. - Den, kdy se narodil Marek Vašut
5. května roku 1960 se narodil herec Marek Vašut číst celé
3. 5. - Den, kdy se narodila Věra Čáslavská
03.05.2022 Významné dny
3. 5. - Den, kdy se narodila Věra Čáslavská
3. května roku 1942 se narodila gymnastka Věra Čáslavská číst celé
2. 5. - Den, kdy se narodil Dwayne Johnson
02.05.2022 Významné dny
2. 5. - Den, kdy se narodil Dwayne Johnson
2. května se narodil herec Dwayne Johnson číst celé
Zobrazit všechny články
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Naše zboží - blog
  3. Významné dny
  4. 28. 1. - Den, kdy se narodil herec Alan Alda

28. 1. - Den, kdy se narodil herec Alan Alda

Alan Alda narozený 28. ledna roku 1936 v New Yorku jako Alphonso Joseph D´Abruzzo je americký herec, režisér a scénárista, který se do širokého povědomí televizních diváků na celém světě zapsal svou rolí chirurga Benjamina Franklina Pierce v seriálu M*A*S*H.

Původ, dětství a vzdělání

Jeho otec byl herec a kabaretní umělec italského původu Robert Alda a matka bývalá revuální tanečnice a miss Manhattanu Joan Brownová. V roce 1943 se po úspěchu svého otce v branži rodina odstěhovala do Hollywoodu. Jako dítě byl často přítomný u otce v zákulisí kabaretu a tak měl vztah k herectví již od útlého mládí. Nedlouho poté však Alana postihla dětská obrna, která tehdy způsobovala tuhnutí kloubů a často i smrt, naštěstí mu však pomohla experimentální léčba a po dvou letech se jeho nohy začaly hýbat a tak se mohl vrátit do školy. V roce 1949 se rodina vrátila do New Yorku, kde později Alan navštěvoval církevní střední školu. Zde se objevil v několika školních představeních a naplno se projevila jeho záliba v psaní. Přispíval do školních novin a dokonce napsal i vlastní divadelní hru, kterou nazval "Jízdenkou je láska!" k níž složil i dvanáct písní. Hra byla jeho učitelem angličtiny zařazena do repertoáru školního divadla a setkala se s velkým úspěchem. V šestnácti letech se zapsal na Forthamovu univerzitu, kde získal v roce 1956 titul bakalář přírodních věd a angličtiny. Během studia využil možnosti a odjel studovat na pařížskou Sorbonu, přičemž často navštěvoval svého otce, který natáčel seriál v Amsterdamu a Alan si v něm také zahrál. Zároveň se v té době projevila psychická porucha a alkoholizmus jeho matky, která tak byla hospitalizována na psychiatrii a s kterou se po roce pobytu v Paříži vrátil zpět do Ameriky. Otec však zůstal natáčet v Itálii a požádal rozvod.

Herecké začátky - Divadlo

V roce 1958 získal Alan grant Fordovy nadace na vystupování v Clevelendském divadelním domě, kde se objevoval ve hrách jako byly "Jobova kniha" nebo "Monika". Zlomovou roli si zahrál v roce 1961 ve hře "To všechno odnese čas", která se stala obrovským hitem a otevřela mu dveře k dalším hrám jako "Férová hra lásky, Básník a kočička" nebo "Jabloň" za kterou byl nominován na divadelní cenu Tony. 

V roce 1992 se po šestadvaceti letech znovu objevuje na Brodwayi jako hvězda hry "Jakeovy ženy", která se dočkala více než 200 repríz a za svůj výkon byl podruhé v kariéře nominován na prestižní divadelní cenu Tony. O šest let později účinkoval ve hře "Kumšt" a v roce 2001 ve hře "QED". O další čtyři roky později hrál ve hře "Konkurenti", za kterou opět získal cenu Tony.

Filmové začátky a M*A*S*H

V roce 1963 debutoval na filmovém plátně díky zfilmované divadelní hře, ve které také účinkoval pod názvem "To všechno odnes čas" a v roce 1968 ve filmu "Papírový lev". Objevuje se i v populárních televizních pořadech jako "The Phil Silvers Show, Naked City, The Nurses, Route 66, The Trials of O´Brien, Coronet Blue" nebo "What´s My Line".

V roce 1970 dostal nabídku na natáčení seriálu M*A*S*H. Poté, co si moc nevěřil na tak velký projekt, přijal nabídku až na poslední chvíli. Seriál měl premiéru o 2 roky později a byla označena kritiky za největší zklamání televizní sezóny 1972 – 1973. Ke konci druhé řady se však seriál stal již čtvrtým nejsledovanějším pořadem v USA a z Alana udělal hvězdu. Během natáčení seriálu se stal také autorem scénáře pro epizodu "Boj o jégrovky" a sám také režíroval epizodu "Pošta". Celkově se nakonec stal režisérem 36 epizod z toho 23 jich sám napsal. Za seriál M*A*S*H získal celkem 25 nominací na cenu Emmy a 5x ji nakonec i získal. Na konci sedmdesátých let se stal jediným člověkem v historii televize, který získal tuto cenu jako herec, režisér i scénarista. Získal také šest Zlatých glóbů, sedm Cen diváků a třikrát získal cenu pro režiséry Director's Guild Award. Když byla 28. února roku 1983 odvysílána poslední epizoda s názvem "Na shledanou, sbohem a ámen" stala se tato epizoda se 77% procentním televizním podílem jedním z nejsledovanějších pořadů v historii americké televize.

V roce 1974 spolurežíroval také televizní komedii "6+1 s vyhlídkou na Riverside" a o rok později seriál "Vystačíme si" a "Hickey", ale oba seriály moc nezabodovali. V roce 1978 si zahrál hlavní roli ve filmu "Příští rok ve stejnou dobu" a ve filmu "Apartmá v Kalifornii" jenž měl obrovský úspěch a získal 7 nominací na Oscara. Poté napsal a režíroval filmy "Svedení Joea Tynana" a "Čtyři roční období", ve kterém si zahráli i jeho 2 dcery.

Další kariéra

Po smrti svého otce v roce 1986 režíroval filmy "Sladká svoboda, Nový život, Betsyina svatba" nebo "Šepoty ve tmě". Následně si zahrál již v úspěšnějších filmech jako "Zločin a poklesky, Tajemná vražda na Manhattanu, Všichni říkají: Miluji tě, Kanadská slanina, Vražda v bílém domě, Město šílenců, A kapela hrála dál, Bílá míle" nebo "Objekt mé touhy". V novém tisíceletí účinkoval ve filmech "Po čem ženy touží, Nic než pravda" a "Letec", za který byl nominován na Oscara. Za účinkování v seriálu "Západní křídlo" získal v roce 2006 cenu Emmy.

V roce 1993 si splnil jeden ze svých snů, když přijal nabídku americké veřejnoprávní televize moderovat televizní cyklus zabývající se vědou "Vědecké hranice Ameriky", kde jako moderátor vydržel až do roku 2005.

Osobní život

Alan se v posledním ročníku na vysoké škole na jednom koncertě setkal s klarinetistkou Arlene Weissovou a v březnu roku 1957 se spolu vzali a poté přestěhovali na Manhattan. O rok později se jim narodila dcera Elizabeth a později ještě dcery Eva a Beatricie. V roce 2015 byla Alanovi diagnostikována Parkinsonova nemoc, což oznámil v létě roku 2018.

Zajímavosti

1. V roce 1994 byl Americkou televizní akademií za celoživotní práci uveden do Síně slávy. 

2. V červenci roku 1996 byl Alan Alda i se svou manželkou hostem 31. Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a během pobytu si také zahrál tenis s pozdějším prezidentem České republiky Václavem Klausem.

3. V roce 1986 byl Alan Alda společně s herečkou Jane Fondovou a hercem Robinem Williamsonem hostitelem 58. ročníku předávání Oskarů.

4. Pseudonym Alda převzal od svého otce Roberta, který jej vytvořil kombinací prvních dvou písmen svého pravého jména ALfonso a D'Abruzzo.

5. V roce 2005 prostřednictvím televizní show pomohl rozšířit dětskou nemocnici St. Jude v Memphissu a dále ji finančně podporoval.

6. Alan Alda se vášnivě zajímá o kosmologii a pro BBC asistoval u otevření urychlovače částic v Ženevě.

7. V roce 2009 otevřel "Centrum Alan Alda pro komunikaci vědy" na univerzitě Stony Brook University a je rovněž členem poradní rady Institutu budoucnosti života.

8. V roce 2016 mu byla udělena "medaile veřejnosti za sociální péči" od Národní akademie věd, za jeho mimořádné uplatnění v televizi a jevišti při výuce vědeckých inovativních technik široké veřejnosti.

9. Se svou ženou Arlene Weissovou si padli do oka tak, že při večeři u společného kamaráda spadl rumový dort na podlahu a oni jako jediní dva neváhali a začali jíst dort ze země.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli
Štítky