27. 12. - Den, kdy se narodil herec Gérard Depardieu

"Vzdal bych se kvůli jídlu snad všeho na světě, ale herectví bych své neuvážené všežravosti nikdy neobětoval"

Gérard Xavier Marcel Depardieu, narozený 27. prosince roku 1948 v Chateauroux ve Francii, je francouzský filmový, divadelní a televizní herec s bydlištěm v ruském Novosibirsku. Začátkem roku 2013 přijal státní občanství Ruska, aby se vyhnul placení tzv. milionářské daně ve výši 75 %, kterou plánoval zavést francouzský socialistický prezident Hollande. Je držitelem mnoha vyznamenání a mezinárodních filmových cen, včetně Zlatého glóbu a dvou Césarů.

Dětství

Narodil se jako třetí ze 6 dětí chudé rodiny ve Francii. Jeho otec René byl kovodělník, ze kterého se stal silný alkoholik, který se příliš nestaral o svou rodinu a matka Anne mu již od raného dětství vštěpovala do hlavy, že byl nežádoucím dítětem, kterého nechtěla a když ho očekávala, snažila si propíchnout břicho jehlicí na šití, aby potratila. On sám však již téměř od narození zastával ve své rodině místo muže a dokonce sám vytahoval při porodech jeho matky jeho vlastní sourozence z jejího lůna. Již v jeho 8 letech ho však tento život omrzel natolik, že začal žít mimo svůj domov a začal se potloukat a žít na ulici, kde se brzy dopouštěl menších i větších přestupků proti zákonu. Ihned, co ve svých 12 letech ukončil školu, se vyučil tiskařem, avšak už o rok později se opět dopustil přestupku proti zákonu, za což již byl varovně na 1 týden zavřen do vězení. Po propuštění měl ve svém rodném městě již veřejně rozšířenou pověst divokého kriminálníka, což nedokázal snést, opustil své rodné město a potloukal se po celé Francii, přičemž vystřídal stovku zaměstnání. 

Start kariéry v divadle

V roce 1964 po inspiraci dávným přítelem začal v Paříži studovat herectví na Theatre Nationale Populaire a v průběhu několika let se objevil ve více než patnácti divadelních hrách. Ještě před dokončením studií začal úspěšně hrát v divadlech jak vedlejší, tak hlavní role a ihned se stal jedním z nejdiskutovanějších a nejznámějších herců Francouzského divadla. Od té doby získal snad stovky divadelních cen po celém světě, než si dal v roce 2004 na deset let od divadla pauzu. V lednu roku 2014 se vrátil na divadelní scénu, když si zahrál hlavní roli v americké hře "Milostné dopisy".

Filmová kariéra

Gérard se poprvé objevil ve filmu v roce 1965, když si zahrál ve snímku "Bídník a kočička", ale naplno se filmu začal věnovat až o 5 let později. V roce 1974 si zahrál hlavní roli ve filmu "Buzíci", který byl zlomovým v jeho kariéře, protože ho proslavil, i když jako rebela a podvodníka, což z něj udělalo nejkontroverznější Francouzskou hvězdu. Již v roce 1976 si zahrál ve vážném a známém filmu s názvem "XX. století", ve kterém si zahrál hlavní roli po boku herce Roberta de Nira, za kterou byl nominován na cenu César a poté následovali další filmy jako "Poslední žena, Cukr, Psi" nebo "Studený bufet".

V roce 1980 si zahrál ve snímku "Poslední metro" a za tento film poprvé získal Césara, což je největší francouzské filmové ocenění. Dále si zahrál ve filmech "Policie, Pod sluncem Satanovým" nebo "Camille Claudel". Za film "Zelená karta" z roku 1990 pak získal Zlatý glóbus a za film "Cyrano de Bergerac" byl nominován pro změnu na Oscara. Následovaly další úspěšné snímky jako "1492: Dobytí ráje, Můj táta hrdina, Muž se železnou maskou, Asterix a Obelix, Asterix a Obelix: Mise Kleopatra, Drž hubu, Edith Piaf" nebo "102 dalmatinů". Mezi další filmy patří například "RRRrrr, Válka policajtů, Poslední služba, Rasputin, Trouba k pohledání, Vnitřní slunce, Až na konec světa, Šachový princ" nebo prozatím poslední dokončený snímek "Twins".

Čas od času se však objevuje i ve snímcích pochybné kvality, což je dle vlastních slov dáno tím, že přijme prakticky jakoukoliv hereckou nabídku, aniž by četl scénář a i proto má na svém kontě přes 185 natočených snímků.

Osobní život

Gérard doháněl nedokončené vzdělání během studia herectví velmi častou četbou knih, které čte rád dodnes. Během studií herectví poznal o osm let starší Elisabeth Guignot a v roce 1969 se s ní oženil. S Elisabeth měl syna Guillauma a dceru Julii. Navzdory všem pověstným aférám se spolu rozvedli až v roce 1996 poté, co se Gérardovi narodila nemanželská dcera Roxane, kterou měl se senegalskou modelkou a herečkou Karine Sylla. V roce 2006 se stal počtvrté otcem, když se jeho přítelkyni Helene Bizot narodil syn Jean. Od roku 2006 je jeho partnerkou Clémentine Igou.

Záliby

Gérard Depardiu je milovník lidských setkávání, vybrané kuchyně, vína, rychlé jízdy na motorce, krásných žen, herectví, filmu a především života. Nejlépe se tedy cítí na svých vinicích na Loiře nebo na motorce v pařížských ulicích. Je majitelem rozsáhlých vinic a vinařského podniku, jehož nekonečné náklady většinou musejí pokrývat zisky z filmů. K vínu patří i dobré jídlo a proto není překvapením, že Depardieu má v centru Paříže nedaleko Opery několik restaurací, se zaměřeními na nejrůznější speciality, jejíž interiéry navrhla jeho bývalá partnerka, herečka Carole Bouquet, dříve modelka Chanelu.