Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
Po-Pá 10:00-18:00
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Novinky
03.12.2021
Možnosti platby
Rozšířili jsme síť partnerských platebních společností a nově můžete kromě stávajících možnosti platby Dobírkou, Převodem na účet, Platbu kartou, Onli... číst celé
Zobrazit všechny novinky
Blog
20. 12. - Den, kdy se narodil Richard Genzer
20.12.2021 Významné dny
20. 12. - Den, kdy se narodil Richard Genzer
20. prosince roku 1966 se narodil bavič Richard Genzer číst celé
18. 12. - Den, kdy se narodil slavný režisér Steven Spielberg
18.12.2021 Významné dny
18. 12. - Den, kdy se narodil slavný režisér Steven Spielberg
18. 12. 1946 se narodil slavný režisér Steven Spielberg číst celé
12. 12. - Den, kdy se narodil zpěvák Frank Sinatra
12.12.2021 Významné dny
12. 12. - Den, kdy se narodil zpěvák Frank Sinatra
12. 12. 1915 se narodil zpěvák Frank Sinatra číst celé
Zobrazit všechny články
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Naše zboží - blog
  3. Významné dny
  4. 26. 2. - Den, kdy se narodil spisovatel Victor Hugo

26. 2. - Den, kdy se narodil spisovatel Victor Hugo

Victor-Marie Hugo narozený 26. února roku 1802 ve městě Besancon byl francouzský básník, prozaik, dramatik, esejista a politik, vrcholný představitel romantismu.

Původ, mladí a vzdělání

Victor Hugo byl třetím synem důstojníka Napoleonské armády Josepha Léopolda Sigisberta Huga a katolické royalistky Sophie Trébuchetové a měl tedy ještě 2 bratry Abela Josepha Huga a Eugéne Huga. Vzhledem k důstojnické pozici otce se rodina často stěhovala a při těchto cestách přes Alpské vrcholky, Středozemní moře či Řím, i když bylo Victorovi pouze 6 let, se mnoho naučil. V roce 1803 se Sofie bez manžela nakrátko i s dětmi usadila v Paříži, kde začala dominantním způsobem řídit Hugovu výchovu a vzdělání a vštěpovala mu nenávist k revoluci a k Napoleonovi.

Hugova tvorba

V roce 1819 založil Victor Hugo se svým bratrem Abelem čtrnáctideník "Le Conservateur littéraire", ve kterém otiskoval literárně-kritické stati a divadelní recenze. Přes monarchistické zaměření časopisu se v něm již začal zabývat otázkami svobody ducha a s tím spojeného svobodného vyjadřování umělce. V důsledku výchovy matkou první Hugovy díla v poezii a próze odrážela ještě matčiny vášnivé oddání víře a králi. Teprve později, během událostí vedoucích k revoluci v roce 1848, začal Hugo odporovat své katolické royalistické výchově a místo toho se stal stoupencem volnomyšlenkářství a přívržencem republiky.

Divadelní hry - Ve svých 14 letech napsal svou první divadelní hru s názvem "Irtaméne" a o rok poté "Athélie ou les Scandinaves". Mezi další hry patřila "Inez de Castro, Cromwell, Amy Robsartová, Hernani, Marion de Lorme, Král se baví, Lukrecia Borgia, Marie Tudorovna, Esmeralda, Ruy Blas, Les jumeaux, Purkrabí, Mille francs de récompense, L´Intervention" nebo "Torquemada".

Poezie - Již jeho první sbírka básní, kterou vydal v roce 1822 s názvem "Ódy a rozmanité básně", byla natolik úspěšná a zařídila mu královský důchod od Ludvíka XVIII. V roce 1824 vydal sbírku "Nové ódy" a o další 2 roky později vydal sbírku básní "Ódy a balady". Mezi lety 1829 až 1840 vydal pět básnických sbírek "Východní zpěvy, Podzimní listí, Zpěvy soumraku, Vnitřní hlasy" a "Paprsky a stíny". Těmito sbírkami si upevnil místo mezi největšími básníky té doby. Následně vydal ještě sbírky "Tresty, Kontemplace, Legenda věků, Písně ulic a lesů, Hrozný rok, Umění být dědečkem, Papež, Nejvyšší soucit, Osel, Náboženství" a "Čtvero proudů ducha". Po smrti mu byly vydány ještě sbírky "Konec Satana, Celá lyra, Bůh, Neblahé roky" nebo "Poslední kytice".

Romány - V roce 1823 vydal svůj první román "Han z Islandu" a o 3 roky později román "Veliký Jargal". Následně vydal romány "Poslední den odsouzence, Chrám Matky Boží v Paříži, Claude Gueux" a dle svých slov v roce 1862 vrcholné dílo "Bídníci". Následně vydal ještě romány "Dělníci a moře, Muž který se směje" a "Devadesát tři".

Osobní život

Mladý Viktor se zamiloval do Adéle Foucherové, se kterou se proti vůli své matky tajně zasnoubil a po smrti své matky v roce 1821, se s ní o rok později oženil. V dalším roce se jim narodil syn Léopold, který ale zemřel jako nemluvně. Později se jim narodily postupně děti s jmény Léopoldine, Charles, Francois-Victor a v roce 1830 Adéle. V roce 1833 si však oba manželé našli milence, přesto však spolu žili až do smrti Adéle v srpnu roku 1868. Hugova milenka, herečka Julietta Drouetová se stala jeho sekretářkou a společnicí na cestách a tento vztah jim vydžel 50 let až do Juliettiny smrti. Victor Hugo jí věnoval mnoho svých básní a ona mu napsala velké množství dopisů. V roce 1843 se utoupila i se svým novopečeným manželem jeho nejstarší dcera Léopoldine o jejíž smrti se dozvěděl z novin na cestách, zčehož byl zdrcen a později svůj žal vyjádřil v básních "A  Villequier, Demain, des l´aube" nebo ve sbírce básní "La Pitié supréme".

V roce 1845 vstoupil jako senátor do politiky, kde byl pro rozpuštění senátu a návrat Ludvíka Bonaparta, což mu zajistilo úspěšnou kandidatůru do parlamentu. Po přehodnocení názoru a hlášení se k liberálnímu socialismu musel v roce 1851 po převratu provedeném Napoleonem III. odejít do exilu, ve kterém žil téměř 20 let. Mezi tou dobou pobýval postupně v Bruselu, na ostrově Jersey a poté 15 let na malém anglickém ostrově Guernsey, kde žil se svou nejmladší psychicky labilní dcerou Adéle, která po návratu do Francie žila až do své smrti v zařízeních pro duševně nemocné. Po návratu do Francie v roce 1870 se přiklonil k ideálům hnutí Komuny, načež po obléhání Paříže znovu uprchl do exilu na Guernsey, než se definitivně vrátil do vlasti v roce 1874. O rok později byl znovu zvolen senátorem a později senátorským delegátem.

Victor Hugo zemřel na zápal plic v Paříži 22. května roku 1885 jako velký a uznávaný francouzský národní básník a 1. června v den jeho pohřbu v pařížském Panthéonu byl vyhlášen státní svátek .

Zajímavosti

1. Na jeho památku byla zřízena muzea v domě, kde žil na ostrově Guernsey, a v jeho bytě v paláci Rohan na Place des Vosges.

2. Romány "Chrám Matky Boží v Paříži" a "Bídníci" byly katolickou církví zařazeny na Index zakázaných knih.

3. Hugovy romány, básně i divadelní hry byly velkou inspirací pro hudebníky, když vzniklo přes tisíc hudebních skladeb jako "Lucrezia Borgia, Rigoletto, La Gioconda" či hudební divadla "Notre-Dame de Paris, Les Misérables" či "West End".

4. V letech 1848 až 1851 se intenzivně věnoval také kresbám, když jich namaloval přes 4000, ale nikdy je nezveřejnil, jelikož se bál, že by zastínily jeho literární tvorbu, což později "potvrdil" malíř Delacroix, když řekl, že by jeho kresby předčily všechny umělce té doby.

5. Victor Hugo byl nadšeným obhájcem vytvoření "Spojených států Evropy", když mimo jiné prohlásil: "Válka mezi Evropany je občanská válka". Masakr balkánských křesťanů Turky v roce 1876 ho inspirovaly k napsání článku "Pro Srbsko" v novinách "Le Rappell" jenž patřili jeho synům.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli
Štítky