25. 1. - Den, kdy se konaly první Zimní olympijské hry

1. zimní olympijské hry se uskutečnily v době od 25. ledna do 4. února roku 1924 ve francouzském městě Chamonix.

Tato akce byla nejprve míněna s posvěcením Mezinárodního olympijského komitétu jako předehra 8. letních olympijských her v Paříži s názvem "Týden zimních sportů", ale pro svůj velký úspěch byla v roce 1925 v Praze na 23. olympijském kongresu uznána jako první zimní olympiáda.

Počátek

Roku 1894 se začala psát nová éra v historii olympijských her. Na prvním zasedání MOV v červnu tohoto roku v Paříži bylo schváleno uspořádání novodobých olympijských her v Aténách roku 1896. Původně měl autor návrhu Pierre de Coubertin ve svém seznamu vhodných sportů i krasobruslení. Atény však neměly ledovou plochu a tak se krasobruslení objevilo až na Letních olympijských hrách v Londýně v roce 1908. Ani pak se však zimní sporty, pochopitelně vzhledem ke konání v létě, nestaly pevnou součástí olympijských her. Krasobruslení a lední hokej se sice objevily na Letních olmypijských hrách roku 1920 v Antverpách, ale všem bylo jasné, že je zapotřebí uspořádat samostatné zimní olympijské hry v zimním období. Mimochodem již v roce 1899 navrhoval český průkopník sportu, Josef Rossler-Ořovský jejich uspořádání v Krkonoších.

Nositeli této myšlenky se staly především Švýcarsko a Kanada, s podporou dalších zemí, proti byly především skandinávské země, které pořádali od roku 1901 každé čtyři roky Severské hry a měly obavy z jejich zániku. Po prvotních jednání 26. a 27. května se v období mezi 2. - 7. červnem roku 1921 v Lausane rozhodlo, po složitých zákulisních jednáních se zástupci severských zemí, že pokud Francie získá právo uspořádat VIII. olympijské hry v roce 1924, připadne jí také právo zorganizovat v Chamonix pod patronátem MOV "Týden zimních sportů", který však nebude součástí olympiády. Po schválení Paříže za pořadatele VIII. letní olympiády se tak pootevřely dveře i k pořádání zimních olympiád.

Po obrovském úspěchu Týdne zimních sportů v Chamonix, kterému přihlíželo přes 10 000 fanoušků bylo na 23. kongresu MOV v Praze roku 1925 rozhodnuto o pravidelním pořádání zimních olympijských her. Zároveň byl také zpětně na Pražském kongresu uznán na návrh Josefa Rosslera-Ořovského Týden zimních sportů za zimní olympiádu a nově přijatá "Charta zimních olympijských her" tak olympiádě v Chamonix přidělila pořadové číslo 1. Formálně se akt uznání Týdne zimních sportů za 1. olympijské hry završil na dalším 24. zasedání MOV v Lisabonu.

Disciplíny a zúčastněné státy 1. zimní olympiády v Chamonix

Na olympiádě se soutěžilo v Bobech, Krasobruslení, Rychlobruslení, Ledním hokeji, Běhu na lyžích, Sdruženém závodě a Skoku na lyžích. Jako ukázkové sporty byly označeny Curling a Závod vojenských hlídek (dnešní biatlon).

Akce se zúčastnilo v hlavních disciplínách 245 mužů a 13 žen. V tzv. ukázkových sportech, které tak byly označeny dodatečně na kongresu MOV v Praze, pak bojovalo dalších 42 mužů. Československo zastupovalo 26 mužů v hlavních soutěžních disciplínách a další 3 v ukázkových sportech. Celkem se her účastnilo 16 státu a to: Belgie, Československo, Finsko, Francie, Jugoslávie, Itálie, Kanada, Lotyšsko, Maďarsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko, USA a Velká Británie.

Nejúspěšnějšími sportovci se nakonec stali se 17 medailemi zástupci Norska, poté s 11 kovy sportovci Finska a se třemi medailemi sportovci z Rakouska.

Současnost

Od první olympiády uplynulo mnoho času a rozšířilo se také portfolio sportu. V současnosti se soutěží v akrobatickém lyžování, alpském lyžování, běhu na lyžích, biatlonu, bobech, curlingu, krasobruslení, ledním hokeji, rychlobruslení, sáních, severské kombinaci, short tracku, skeletonu, skocích na lyžích a snowboardingu. Nejúspěšnějšími medailovými zeměmi jsou Norsko, USA a Německo.

Zimní olympiádu zatím hostilo 12 států a to 4x USA, 3x Francie, 2x Itálie, Japonsko, Kanada, Norsko, Rakouska a Švýcarsko. Jednou poté Jižní Korea, Jugoslávie, Německo a Rusko. Zatím poslední hry byly uspořádány v únoru roku 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu a ty následující v roce 2022 bude hostit čínský Peking, který se tak stane vůbec prvním městem, jež hostilo letní i zimní olympijské hry.

Zajímavosti olympiády v Chamonix

1 Olympijská štafeta s ohněm se poprvé na Zimních olympijských hrách objevila roku 1948 ve švýcarském St. Moritzi. Do této doby byl olympijský oheň zapalován přímo při zahajovacím ceremoniálu.

2. Nejdelší cestu do Chamonix měli argentinští bobisté. Na slavnostním zahájení se však neobjevili, protože při tréninku s bobem těžce havarovali a byli všichni převezeni do nemocnice. Bylo to tak první neštěstí v historii zimních olympijských her.

3. Olympijský slib za všechny závodníky skládal francouzský lyžař Camille Mandrillon, který byl velitelem vojenské hlídky a soutěžil tedy v neolympijské disciplíně.

4. Prvním olympijským vítězem v historii zimních olympiád se stal rychlobruslař Spojených států Charles Jewtraw, vítěz závodu na 500m.

5. Hrdinou lyžařských disciplín se stal Nor Thorleif Haug, který získal tři zlaté medaile v běžeckých disciplínách a závodě sdruženém a k tomu ještě čtvrté místo za skoky na lyžích.

6. Běh na lyžích na 50 km se konal za nesmírně těžkých podmínek částečně ve sněhové bouřce a zledovatělé stopě (-17 °C). Proto vedoucí týmů Spojených států a Velké Británie odmítli pustit své běžce na trať a dalších dvanáct běžců v průběhu závodu z tratě odstoupilo.

7. Závod v běhu na 18 km vyvolal protest finské výpravy. Oproti původnímu programu se totiž uskutečnil i jako běh pro závod sdružený, i když ten se měl původně konat samostatně. První dvě místa obsadili přitom Norové Haug a Grottumsbraten, kteří byli přihlášeni pouze k závodu sdruženému. Jury protest Finů zamítla a tito závodníci tak získali zlatou a stříbrnou medaili v běhu na 18 km, přestože na něj původně nebyli přihlášeni.

8. Přesně po padesáti letech od olympiády v Chamonix zjistil Nor Jakob Vaage, že při skocích na lyžích se rozhodčí pomýlili ve výpočtu a na třetí místo mylně zařadili Nora Hauga místo Američana Haugena. Haugova dcera pak dodatečně bronzovou medaili 86 let starému Haugenovi odevzdala a byla příslušně opravena i výsledková listina.

9. Hokejový turnaj vyhrál tým Kanady reprezentovaný mužstvem Toronto Granites s impozantním skórem 110:3.

10. Poprvé se na hrách představila tehdy dvanáctiletá, budoucí krasobruslařská hvězda, Sonja Henje. Vítězka soutěže krasobruslařek, Herma Plancková-Szabóová z Rakouska, její účast okomentovala slovy: "S dětmi nezávodím!".

11. Nejúspěšnějším sportovcem her se stal finský rychlobruslař Clas Thunberg, který získal tři zlaté a po jedné stříbrné a bronzové medaili. Zároveň se tak stal v historii olympijských her jediným vítězem čtyřboje, který od následujících olympijských her už nebyl do programu zařazován.

12. Těžká bobová dráha, 1444 m dlouhá s 18 zatáčkami, se stala pro některé osádky osudnou. Pro těžké pády při tréninku nenastoupily k závodům osádky Argentiny, Spojených států, Lucemburska a Švédska.

13. V únoru roku 2006 před zimní olympiádou v Turíně bylo rozhodnuto na zasedání MOV, že curling na ZOH 1924 nebyl jen ukázkovým sportem, ale sportem oficiálním.