24. 1. - Den, kdy v Kalifornii vypukla "Zlatá horečka"

Zlatá horečka je dodnes synonym pro drsné, ale romantické příběhy mužů, jež se hnali za vidinou bohatství a lepšího života. Světu přinesla nespočet legend a těžko uvěřitelných příběhů plných dobrodružství. Realita však neměla s romantikou vůbec nic společného.

Kalifornská zlatá horečka začala 24. ledna roku 1848 v Kaflifornii, když bylo Jamesem Marshallem při stavbě Sutterovy pily objeveno zlato. Horečka trvala až do roku 1855. Zpráva o objevu se brzy rozšířila, výsledkem bylo přes 400 000 mužů, žen a dětí, kteří přišli do Kalifornie ze zbytku Spojených států a zahraničí. Odhaduje se, že během prvních pěti let zlaté horečky bylo vytěženo až 370 tun zlata. Cena tohoto množství zlata by dnes činila přibližně 16 miliard dolarů. Do dneška se na území Kalifornie podle odhadů vytěžilo okolo 3700 tun zlata.

Původ "zlaté horečky"

V roce 1839 založil švýcarský emigrant John Sutter v horách Siera Nevada farmářskou osadu New Helvetia (Nové Švýcarsko) s vizí městečka založeném na poctivé farmařské práci. Noví osadníci a později i zlatokopové začali nové osadě říkat Sutter´s Fort, zatímco mezi původními indiánskými obyvateli se vžil název Colona, dnes je městečko součástí Sacramenta. V lednu roku 1848 si Sutter najal na stavbu mlýna pro svou pilu Jamese W. Marshalla, který se rozhodl zvětšit průtok vody pro pohánění mlýnu prohloubením koryta řeky Sacramento a při těchto pracích narazil na první čtyři kusy zlata. Přestože se snažili oba muži nález zatajit, zpráva se brzy roznesla až do San Francisca k obchodníkovi a vydavateli Samuleu Branmanovi, který masivně zprávu rozšířil. Netrvalo tak dlouho a ze Sutter´s Fordu se stalo zlatokopecké doupě se vším všudy, kdy již v létě zde stálo více než 300 chatrčí a další rychle přibývaly. Poté co zprávu v prosinci téhož roku potvrdil prezident USA James Polk, začali přícházel lidé nejen z Oregonu, Havajských ostrovů, Latinské Ameriky, ale také z Evropy, Austrálie nebo Číny. Během 4 let se tak počet obyvatel Kalifornie z původních 14 000 rozrostl na 223 000 obyvatel a během celého období "Zlaté horečky" dorazilo do Kalifornie z celého světa přes 450 000 lidí, kteří se však ale často potýkali s nedostatkem jídla a žili v chudobě stejně jako objevitelé John Sutter a James Marshall, kteří paradoxně zemřeli v chudobě.

Průběh "Zlaté horečky"

Zpočátku bylo zlata tolik, že se hrudky daly sbírat přímo ze země. Později se zlato začalo získávat i z řek a potoků, pomocí rýžování. Časem se vyvinuly další, sofistikovanější a technicky náročnější metody. Postupně se tak techniky stávaly dražšími a proto se zvýšil počet velkých firem v poměru k individuálním zlatokopům. Později se ukázalo, že zlatá žíla, kterou James Marshall při stavbě mlýnského náhonu objevil, měřila úctyhodných 120 mil, což je více než 193 km. Podle odhadů se tu během několika prvních let vytěžilo kolem 370 tun zlata, což by v dnešní době mělo hodnotu přibližně 16 miliard amerických dolarů. 

Jak ale vypadal život ve zdejší zlatokopecké komunitě? Rozhodně to nebyla procházka růžovým sadem. Hygienické podmínky pohledem dnešní doby byla žalostné nebo spíš žádné. Více než měsíc pracovali muži v jednom oblečení a myli se jen málokdy. Zoufalé hygienické podmínky přitahovaly velké a agresivní krysy. Jedinou ochranu proti nim poskytovali hadi a divoké kočky, které si zlatokopové přes den zavírali do svých stanů. Šířily se nakažlivé nemoci a lidé umírali ve velkém. Hroby nikdo nekopal. Co kdyby náhodou našli zlatou žílu? O mrtvé se s přehledem postaraly mrchožrouti. 

Důsledky "Zlaté horečky"

Důsledky zlaté horečky byly velmi výrazné. San Francisco se během let 1846 - 1852 přeměnilo z malé osady, kde žilo přibližně 200 obyvatel, na město s okolo 36000 obyvateli. Po celé Kalifornii se stavěly města, školy a kostely. V roce 1849 byla schválena státní ústava, byl vybrán guvernér a zákonodárný sbor a Kalifornie se roku 1850, v rámci "Kompromisu roku 1850", oficiálně stala státem. Postupně se vyvinuly nové způsoby přepravy jako parníky a napříč USA byla vybudována železnice propojující Kalifornii s východem. Noví osadníci ve státě výrazně rozvinuli zemědělství a farmaření. Na počátku zlaté horečky neexistovaly žádné zákony ohledně přivlastňování nemovitostí a tak zde platilo pravidlo "kdo dřív přijde, ten dřív mele".

Během osídlování Kalifornie zlatokopové objevili také například obří jeskyni Moaning Cavern, či se sem přestěhoval Lewi Strauss, rodák ze Švýcarska, který se stal vynálezcem riflového oblečení zvaného jeans. 

Zlatá horečka měla i své stinné stránky. Způsobila útoky proti indiánům žijícím na území Kalifornie a ti tak byli násilně vyháněni ze svých pozemků. Odhaduje se, že během let 1848 - 1868 zemřelo okolo 100 000 indiánů, z nichž bylo přibližně 4 500 zavražděno. Během této doby se taky velmi rozšířil rasismus, alkoholismus a prostituce. Indiální kteří zůstali se pak společně s příchozímí číňany stali otroky ve zlatých dolech. Kopání zlata také vedlo k poškození životního prostředí v okolí řek a jezer.

Pozůstatek