23. 8. - Den, kdy se narodil Alois Jirásek

Alois Jirásek narozený 23. 8. 1851 ve městě Hronov u Náchoda, byl český prozaik, dramatik a politik. Alois Jirásek měl celkem 8 sourozenců: Helenu, Josefa, Emílii, Rudolfa, Žofii, Boženu, Adolfa a Antonína. Sám Jirásek po svatbě s Marií Podhajskou měl také 8 dětí, z toho pouze 1 syna a 7 dcer. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově, české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval v roce 1874 historii. Jirásek strávil část svého života, konkrétně 14 let, v Litomyšli, kde působil jako profesor dějepisu a zeměpisu. Poté se v roce 1888 přestěhoval do Prahy, kde dále pokračoval v pedagogické práci na gymnáziu v Žitné ulici i v literární činnosti. V Praze vznikají všechna jeho dramata i nejrozsáhlejší románová díla.

Dne 3. 7. 1890 byl zvolen řádným členem České akademie věd a umění a roku 1901 byl jmenován mimořádným členem Královské české společnosti nauk. 

2. 4. 1919 udělila Karlova Univerzita Jiráskovi čestný doktorát filozofie.

V letech 1918, 1919, 1921 a 1930 byl navržen na Nobelovu cenu za literatutu, kterou však nezískal.

Jirásek zemřel v Praze 12. 3. 1930, ale pohřben byl v rodném Hronově 19.3. Národní pohřeb začal 16. 3. v panteonu Národního muzea a  zúčastnil se jej mimo jiné i T. G. Masaryk. 

DÍLA: Staré pověsti české, Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo, Husitský král, Z Čech až na konec světa, Slavný den, Konec a počátek, Zemanka, V cizích službách, Maryla, Temno, Psohlavci, Skaláci, Skály, Na dvoře vévodském, Ráj světa, F. L. Věk, U nás, Filosofská historie, Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Kolébka, Emigrant, M. D. Rettingová, Lucerna, Vojnarka, Otec, Samota, Zkouška, Pan Johanes

Jirásek patří k našim nejvýznamnějším spisovatelům. Dovedl mistrovsky využít příznačných historických detailů k podrobnému prokreslení doby. Jeho postavy jsou zároveň nositeli i tvůrci historie. Výrazným znakem Jiráskova mistrovství je soulad mezi individuálním a obecným významem jeho postav. Jiráskovi vždy šlo především o obraz společenského dění, proto jedinec je u něho volen tak, aby zároveň reprezentoval svou dobu, její tendence a myšlenky.