23. 2. - Den, kdy se narodil Jiří Menzel

Jiří Menzel, narozený 23. února roku 1938 v Praze, byl český režisér, herec a spisovatel, jehož otec byl také spisovatel a scénarista Josef Menzel. V roce 1962 úspěšně dokončil studium režie na FAMU v Praze.

Filmová režie

Jeho prvním režíjním filmem byl v roce 1963 snímek "Umřel nám pan Foerster", jenž byl následován filmy "Perličky na dně, Zločin v dívčí škole" a již v roce 1966 oscarovým snímkem "Ostře sledované vlaky". Poté režíroval filmy jako "Zločin v šantánu, Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Kdo hledá zlaté dno, Na samotě u lesa, Báječní muži s klikou, Postřižiny, Slavnosti sněženek, Čokoládoví čmuchalové" a "Vesničko má středisková", jenž v roce 1985 získal nominaci na Oscara. Po této nominaci režíroval ještě filmy "Konec starých časů, Žebrácká opera, Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Čonkina, Obsluhoval jsem anglického krále" a v roce 2013 poslední film "Donšajni".

Filmové role

Mimo režii Menzel účinkoval také v mnoha filmech. Svůj debut si připsal v roce 1964 ve snímku "Místo v houfu" a poté si zahrál také ve filmech "Kdyby tisíc klarinetů, Každý den odvahu, Obžalovaný, Nikdo se nebude smát, Bloudění, Soukromá vichřice, Dita Saxová, Návrat ztraceného syna, Hotel pro cizince, Flám, Spalovač mrtvol, Nevěsta, 30 panen a Pythagoras, Hra o jablko, Modrá planeta, Hra na tělo, Buldoci a třešně, Upír z Feratu, Utíkejme už jde, Něžný barbar, Marta a já, Obecná škola, Má je pomsta, Hospoda, Draculův švagr, Všichni moji blízcí, Útěk do Budína, Medvíde, Operace Dunaj" a naposled v roce 2018 ve snímku "Tlumočník".

Divadlo

Od sedmdesátých let se věnuje i divadelní režii (sám o sobě prohlašuje, že je hlavním povoláním divadelní režisér, který se jen pouhou náhodou dostal k filmování). Mimo jiné byl tvůrcem mimořádně zdařilé inscenace komedie "Mandragora" v pražském divadle Činoherní klub, jenž se hrála nepřetržitě od roku 1965 do roku 1976. V tomto divadle také inscenoval hry "Tři v tom, Bez roucha, Audience, Žebrácká opera" a "Figarova svatba". V letech 1977 – 1979 byl také členem souboru "Divadla Járy Cimrmana". Jako divadelní režisér působil také v zahraničí, například ve Švýcarsku, Německu, Francii, Finsku, Norsku, Švédsku, Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku nebo Itálii. Nejčastěji spolupracuje s pražskými divadly - Činoherním klubem či Vinohradským divadlem, ve kterém byl na přelomu tisíceletí po 3 roky uměleckým ředitelem. Působil ale jako režisér také v divadlech "Semafor, Na Zábradlí, Národním divadle, Divadle Bez zábradlí, Disku" nebo "Rokoku". 

Osobní život

Koncem října 2004 se ve svých šestašedesáti letech oženil, když si během cesty po Asii vzal v Thajsku po pětileté známosti o čtyřicet let mladší Olgu Kelymanovou, jenž v době sňatku již měla dcery Annu a Evu. V roce 2017 prodělal zánět blan a operaci hlavy, a zemřel 5. září loňského roku.

Zajímavosti

1. V roce 1990 získal cenu "Zlatý medvěd" za film "Skřivánci na niti" a o 6 let později "Českého lva" za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. Je také nositelem vysokého francouzského uměleckého titulu "Řád umění a literatury". V roce 2004 mu bylo uděleno vládou Maďarské republiky vyznamenání Řádu středního kříže s hvězdou.

2. V letech 1990 - 1992 byl vedoucím katedry režie na pražské FAMU.

3. Byl zahraničním členem Americké filmové akademie, zakládajícím členem Evropské filmové akademie a České filmové a televizní akademie.

4. V říjnu 1996 vydal knihu "Tak nevím" a o rok později pokračování s názvem "Tak nevím podruhé", jenž byly přeloženy do maďarštiny a makedonštiny.

5. V roce 1977 podepsal tzv. Antichartu, která odsuzovala prohlášení Charty 77. Později v rozhovoru uvedl, že komunistickému režimu tehdy sloužila většina Čechů a on se za svůj podpis nestydí, protože je to ostuda především těch, kteří ho k podpisu donutili.

6. V dubnu 2014 v reakci na anexi Krymu podepsal výzvu Sobotkově vládě, která požadovala tvrdší postup vůči Rusku a ruským občanům, včetně příslušníků ruské menšiny v Česku.