Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
Po-Pá 10:00-18:00
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Novinky
03.12.2021
Možnosti platby
Rozšířili jsme síť partnerských platebních společností a nově můžete kromě stávajících možnosti platby Dobírkou, Převodem na účet, Platbu kartou, Onli... číst celé
Zobrazit všechny novinky
Blog
6. 6. - Den, kdy se narodil Alexandr Sergejevič Puškin
06.06.2022 Významné dny
6. 6. - Den, kdy se narodil Alexandr Sergejevič Puškin
6. června roku 1799 se narodil Alexandr Sergejevič Puškin číst celé
4. 6. - Den, kdy se narodila Angelina Jolie
04.06.2022 Významné dny
4. 6. - Den, kdy se narodila Angelina Jolie
4. června roku 1975 se narodila herečka Angelina Jolie číst celé
3. 6. - Den, kdy se narodil Jiří Langmajer
03.06.2022 Významné dny
3. 6. - Den, kdy se narodil Jiří Langmajer
3. června roku 1966 se narodil herec Jiří Langmajer číst celé
Zobrazit všechny články
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Naše zboží - blog
  3. Významné dny
  4. 2. 3. - Den, kdy se narodil Bedřich Smetana

2. 3. - Den, kdy se narodil Bedřich Smetana

Bedřich Smetana, narozený 2. března roku 1824 v Litomyšli, byl významný český hudební skladatel období romantismu, dnes známý především cyklem symfonických básní "Má vlast" a operami "Libuše" a "Prodaná nevěsta".

Původ, dětství a vzdělání

Jeho otec František Smetana byl vyučeným sládkem a jeho matka byla Barbora Lynková. Měl bratry Antonína a Karla, sestry Albínu, Barboru, Františku a pak nevlastní sestry Annu, Kláru, Žofii, Marii a Ludmilu. Oba rodiče měli rádi hudbu a od mládí jej zasvěcovaly do hry na housle a od 5-ti let se učil Bedřich také na klavír. Ve svých 6 letech poprvé veřejně vystoupil s předehrou k opeře "Němá z Portici" na hudební akademii litomyšlských filosofů. O rok později se rodina přestěhovala do Jindřichova Hradce, kde zpíval sóla v proboštském kostele. V deseti letech Bedřich utrpěl při klukovské hře s vrstevníky zranění, když jim explodovala láhev se střelným prachem a Bedřicha zasáhly střepiny do pravé tváře. Důsledkem byla deformita tváře, kterou později maskoval plnovousem, který nosil z tohoto důvodu poněkud nesymetrický. V roce 1835 se rodina přestěhovala do Čechtic, kde však trávil Bedřich pouze školní prázdniny. I v důsledků častých nemocí se mu na studiích moc nevedlo a tak střídal různá gymnázia, když se nejprve učil v Jindřichově Hradci, poté Jihlavě a v Praze. Úspěšně studium však dokončil, a v roce 1843 odmaturoval, až na premonstrátském gymnáziu v Plzni, kde na něj dohlížel jako profesor jeho bratranec Josef František Smetana.

Prvotní tvorba

V Plzni hrál Smetana během studia na návštěvách, v salónech, k tanci a rovněž sám rád tancoval a odtud se také zachovaly první skladby jako "Louisina polka, Jiřinkova polka" a skladba "Ze studentského života". Už v té době se také snažil o orchestrální skladby jako "Menuet B dur" či "Galop bajadérek". Po dokončení studií odešel přes přání otce do Prahy, aby se mohl plně věnovat hudbě, musel se však živit sám, jelikož jej otec v tomto rozhodnutí nepodporoval a tak se stal od ledna roku 1844 až do června 1847 domácím učitelem dětí hraběte Leopolda Thuna, díky čemuž získal významné kontakty do budoucna. 

Poté působil jako koncertní klavírista a v roce 1848 podal zemskému guberniu žádost o povolení založit v Praze klavírní školu, kterou otevřel v srpnu téhož roku na Staroměstském náměstí. Byly mu také poprvé tiskem vydány skladby a to "Pochod Národní gardy, Pochod studentské legie" a "Píseň svobody". Během této doby složil skladby, kromě výše zmíněných, jako "Svatební scény, Lístky do památníku, Črty, Tři salonní polky" nebo "Tři poetické polky". V roce 1854 složil také komorní dílo "Trio g moll pro housle violoncello a klavír 1854" a o rok později symfonii "Triumfální symfonie", kterou později přejmenoval na "Slavnostní symfonie".

Švédsko - Goteborg

Rodinné ztráty a problémy i nespokojenost s pouhým vyučováním, nemožnost získat v Praze význačnější hudební postavení, snižující se příjmy z hudební školy i politicky tíživá situace přispěly k tomu, že Smetana využil příležitosti, kterou mu zprostředkoval pražský klavírní virtuos Alexander Dreyschock a 11. října roku 1856 odjel do Švédska, kde se stal ředitelem Filharmonické společnosti "Harmoniska sallskapet". Orchestr a sbor, které měl Smetana v Goteborku k dispozici, byly jen amatérské a i místní hudební vkus byl velmi konzervativní. Pro Smetanu však bylo zdejší působení velmi přínosné: získával zkušenosti jako kapelník a sbormistr po umělecké i praktické stránce a měl – s nutnými ohledy na záliby obecenstva – volnou ruku v dramaturgii, navíc pobíral poměrně vysoký plat ve Filharmonické společnosti i honoráře za klavírní hodiny.

V průběhu svého pobytu ve Švédsku složil postupně tři symfonické básně pro orchestr a to "Richard III., Valdštýnův tábor" a "Hakon Jarl". Během začátku roku 1861 uspořádal sérii rozlučkových koncertů ve Stockholmu, Norrkopingu a Goteborgu a následně se vrátil do Prahy. 

Prozatímní divadlo

Po definitivním návratu do Prahy roku 1863 se stal spoluzakladatelem "Umělecké besedy", kde se později stal předsedou hudebního odboru a stejného roku založil v paláci Lažanských hudební školu. V roce 1866 byla uvedena jeho první opera "Braniboři v Čechách" jenž byla velmi úspěšné přijata u obecenstva i kritiky a poprvé uvedel operu "Prodaná nevěsta". Následující rok vydal operu "Dalibor" a v roce 1870 konečnou verzi "Prodané nevěsty" jejíž úspěch vedl k tomu, že se stal dirigentem orchestru "Prozatímního divadla". V listopadu roku 1872 měla premiéru opera "Libuše", o další dva roky později pak opera "Dvě vdovy". Během jeho vedení se k divadlu přidružila v roce 1872 baletní a o dva roky později také operní škola.

Ztráta sluchu a činnost poté

Po roce 1870 se začal zhoršovat Smetanův zdravotní stav, když trpěl kožními vyrážkami, závratěmi a zvracením. Od roku 1874 začal trpět ztrátou sluchu, což se neustále zhoršovalo a 31. října téhož roku rezignoval na veškeré své funkce v divadle a z finančních důvodů pobýval u své dcery Žofie v Jabkenicích, kam se později definitivně přestěhoval.
 
Díky ohluchnutí měl Smetana paradoxně nejvíce času na svou tvorbu a byla to jeho nejplodnější létay když vznikly symfonické básně "Vyšehrad, Vltava" a "Šárka". Následovali skladby "Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník, Sny, České tance, Z domoviny, Večerní písně, Píseň na moři, Věno". Následně vydal ještě opery "Hubička, Tajemství" a "Čertova stěna". Vydal také komorní díla, jako "Smyčcový kvartet č. 1 e moll, Z mého života" nebo "Smyčcový kvartet č. 2 d moll" a především cyklus symfonických básní "Má vlast".

Koncem roku 1882 se skladatelův stav vážně zhoršil a v polovině listopadu nastal první z řady záchvatů, při němž ztratil schopnost číst, mluvit i vybavovat si jména. O rok později se ještě účastnil druhého otevření Národního divadla svou "Libuší", avšak jeho povaha již byla zjevně narušena, poznamenána halucinacemi, megalomanií a paranoiou a svých celonárodních oslav 60. narozenin si již nebyl vědom. V dubnu roku 1884 byl převezen do Ústavu pro choromyslné v Praze na Vinohradech, kde 12. května téhož roku zemřel. Pohřben byl o 3 dny později na Vyšehradském hřbitově.

Osobní život

29. srpna 1849 se oženil se svou dávnou láskou Kateřinou Otilií Kolářovou a měl s ní brzy čtyři dcery. V polovině 50. let však postupně zemřely 3 ze 4 jeho dcer (Gabriela, Bedřiška a Kateřina) a naživu zůstala pouze Žofie. Smrt hudebně nejtalentovanější dcery Bedřišky otce velmi zasáhla a na její památku zkomponoval svou dosud nejmodernější a nejvýznamnější skladbu, "Klavírní trio g moll". Tato tragédie nakonec vedla také k brzkému úmrtí jeho ženy Kateřiny v roce 1859. V červenci roku 1860 se oženil s Barborou Ferdinandiovou, pro níž složil skladbu "Bettina polka". Brzy po svatbě se jim narodily dcery Zdeňka a Božena, ale manželství šťastné nebylo.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli
Štítky