Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
Po-Pá 10:00-18:00
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Novinky
03.12.2021
Možnosti platby
Rozšířili jsme síť partnerských platebních společností a nově můžete kromě stávajících možnosti platby Dobírkou, Převodem na účet, Platbu kartou, Onli... číst celé
Zobrazit všechny novinky
Blog
6. 6. - Den, kdy se narodil Alexandr Sergejevič Puškin
06.06.2022 Významné dny
6. 6. - Den, kdy se narodil Alexandr Sergejevič Puškin
6. června roku 1799 se narodil Alexandr Sergejevič Puškin číst celé
4. 6. - Den, kdy se narodila Angelina Jolie
04.06.2022 Významné dny
4. 6. - Den, kdy se narodila Angelina Jolie
4. června roku 1975 se narodila herečka Angelina Jolie číst celé
3. 6. - Den, kdy se narodil Jiří Langmajer
03.06.2022 Významné dny
3. 6. - Den, kdy se narodil Jiří Langmajer
3. června roku 1966 se narodil herec Jiří Langmajer číst celé
Zobrazit všechny články
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Naše zboží - blog
  3. Významné dny
  4. 2. 10. - Den, kdy se narodil Mahátma Gándhí

2. 10. - Den, kdy se narodil Mahátma Gándhí

Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí, narozený 2. října roku 1869 v indickém Gundžarátu, byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu, který nakonec dovedl Indii 15. srpna roku 1947 k vyhlášení nezávislosti.

Původ, dětství a vzdělání

Jeho otec Karamčand Gándhí byl ministerským předsedou, matka Putlíbáí byla ženou v domácnosti a Mahátman měl ještě 2 bratry a sestru. Rodina vyznávala višnuismus a v jednom domě žili také s bratry Karamčada a jejich rodinami. V roce 1876 se rodina přestěhovala do města Rádžkót, kde Mahátma navštěvoval základní školu a učil se chápat, co je to vyjednávání. V roce 1887 odmaturoval a chtěl studovat medicínu, což mu ale kastovní předpisy nedovolovaly, přesto však trval na svém, což nakonec vedlo k jeho vyloučení z kasty, načež odcestoval do Anglie, kde nastoupil na právnickou školu Inner Temple v Londýně.

Studium náboženství

V Anglii často trpěl hladem, jelikož jako vegetarián těžko sháněl jídlo a zabýval se různými náboženstvími, kdy na něj velký dojem udělala evangelia, četl ale také Korán a především základní hinduistický text Bhagavadgítu, který přeložil do gudžarátského jazyka a četl pak denně po celý život. Seznámil se také s liberalismem, ateismem, pacifismem, socialismem či teosofií a roku 1891 složil advokátské zkoušky a mohl tedy působit jako advokát kdekoli, kde platilo britské právo.

Po návratu do Indie a smrti matky jej rodina pracovně poslala do jihoafrické Pretorie, kde byl vyhozen z vlaku a poprvé se tak setkal s rasovou diskriminací, kterou dlouho nechápal a pak ostře odmítal. V roce 1894 spoluzaložil Natalský indický kongres a jako jeho tajemník se angažoval v boji proti rasismu, avšak vymezoval se jen proti útlaku Indů a zpočátku sdílel rasové předsudky ohledně jiných etnik, především "negrů" a číňanů, ale později coby vůdce indického hnutí za nezávislost vystupoval jako odpůrce všeho rasismu.

JAR

V roce 1896 odjel krátce do Indie, aby se s celou rodinou následně vrátil do JAR, kde byl po příjezdu nejprve neprávem zmlácenen rozzuřeným davem, aby o 3 roky později jako občan Britského impéria pomáhal britům během Búrské války, aby Indové získali uznání, ale tento plán neuspěl. Po válce se Gándhí usadil v Johannesburgu, kde v roce 1904 začal vydávat časopis "Indický názor". V téže době vypukl v JAR černý mor, proti kterému se Gándhí snažil maximálně bojovat a následně založil vlastní osadu ve Phoenixu určenou jen svým přívržencům a veškerou energii věnoval svému časopisu, který se mimochodem ve Phoenixu vydává dodnes.

V následných letech Gándhí pomohl britům při povstání Zuluů, kdy byl vůdcem ambulantní čety a zároveň složil slib "Brahmačarji" neboli nenásilné služby bohu. V roce 1908 byl Gándhí poprvé uvězněn poté, co protestoval proti registraci Indů. Další velké nenásilné protesty se uskutečnili v roce 1913, kdy se Indům zvýšila daň a zrušila platnost veškerých sňatků a Gándhí a jeho žena i všichni z jeho osady Phoenix, včetně žen se nechali zavřít do vězení a následně se k nim přidali i horníci z Newcastlu. 

Vláda ze všech uvězněných udělala otroky v dolech, ale žaláře byly přeplněné, policie nestíhala a indové se dále hrnuli do vězení a odmítali spolupracovat, čemuž nakonec vláda v roce 1914 podlehla - propustila Gándhího, zrušila tříliberní daň z hlavy a schválila platnost sňatků a volný pohyb Indů.

Indie

V roce 1914 při pobytu Gándhího v Southamptonu vypukla první světová válka a Gándhí se opět postavil i přes protesty stoupenců na stranu Británie a Indové tak opět pomáhali dle možností Britům. Gándhí se vrátil do Indie, kde také založil osadu poblíž Ahmadábádu a následně zřizoval různá výuková střediska, kde kromě vzdělání vyučoval i zdravotnictví a hygienu. Mimoto taky bojoval proti vývozu bavlny a nákupu oděvů z Anglie a Japonska a vzkříšení indického tkalcovství.

V roce 1919 došlo k násilnému potlačení pokojných protestů britskou vládou, při kterém bylo zmrzačeno přes 1000 indů, což Gándího velmi zasáhlo a většina indů ztratila důvěru v Britskou vládu. V srpnu roku 1920 Gándhí zahájil svou kampaň nespolupráce s Brity, když vrátil úřadům tři medaile, které obdržel za búrské války. V prosinci následujícího roku pak vyhlásil hnutí občanské neposlušnosti, které mělo přerůst v revoluci, ale 5. února následujícího roku ve vesnici Čaurí Čaura zapálili demonstranti místní policejní stanici, v níž uhořelo 22 policistů, což Gándhí považoval za osobní politické selhání a hnutí občanské neposlušnosti okamžitě odvolal.

V březnu 1922 byl Gándhí za naprostého nezájmu veřejnosti zatčen a odsouzen k šestiletému vězení, ale už 5. února 1924 byl omilostněn.

Nezávislost Indie

V březnu roku 1930 začal boj za nezávislost tím, že překonal pěšky vzdálenost čtyř set kilometrů, aby na konci pochodu nabral na břehu oceánu špetku mořské soli, a symbolicky tak porušil britský solný monopol. Cesta trvala dvacet čtyři dní a Gándhímu bylo v té době šedesát let. Celá Indie – zemědělci, řemeslníci, obchodníci i prostý lid – následně odmítli nadále spolupracovat s Británií a přestože britové poté uvěznili více než 60000 Indů včetně Gándího, nadále indové odmítali spolupracovat a nakonec dosáhli zrušení solného monopolu. O 5 let později Gándhí vstoupil do strany Kongresu a stal se defakto vůdcem Indie. Během druhé světové války odmítala Indie pomoci Británii a celý Kongres byl uvězněn, což vedlo k povstání lidu proti britské vládě, která během tohoto období zabila na 25 tisíc Indů.

V Indii následně nastal hladomor , který zahubil 3,4 miliónů lidí a opět se začaly vyhrocovat hinduisticko-muslimské rozpory, které vyvrcholily vzájemným vyvražďováním. I díky této situaci nakonec Británie vyhlásila 15. srpna roku 1947 Indii jako svobodnou zemi, avšak rozdělenou na muslimský Pakistán a hinduistickou Indii. Obě země však mezi sebou začali bojovat a Gándhí na protest vyhlásil další ze svých časově neomezených hladovek, dokud se obě strany nedohodnou a nesmíří, což se nakonec povedlo. 

Skupina hinduistických radikálů, jenž však nesouhlasila s ústupky Indie Pákistánu se rozhodla Gándhího odstranit. První pokus o pumový atentát 14. ledna roku 1948 byl ještě neuspěšný ale 30. ledna již hinduistický aktivista Nathuram Gódsé uspěl, když Gándhího zastřelil při večerní procházce.

Osobní život

Už v sedmi letech ho rodina zasnoubila s Kasturbou Maktahi, se kterou se pak v roce 1882 vzali a měli spolu 4 děti, které učil tělocviku, otužování i životosprávě. V roce 1906 jeho žena těžce onemocněla a dle lékaře za to mohla absence masa v potravě, ale ta kvůli lásce k manželovi maso odmítla a po čase se zcela uzdravila a žila s Gándhím až do jeho smrti.

Přesvědčení

Za nejmocnější přesvědčení či náboženství považoval Gándhí "pravdu", která vždy stála nad vším. Hlavní jeho myšlenkou je nenásilnost a neochvějná láska ke všemu a všem. Snažil se, aby vše na světě bylo rovnocenné a dokonce v jistém ohledu souhlasil s myšlenkou komunismu. Odsuzoval civilizaci, která odsunuje duchovní svět a věk civilizace považoval za věk temnoty, věk satana. Třídy se stále více diferencují a vzdalují – bohatý bude ještě bohatší a chudý chudší, ne naopak. Trpělivý člověk se podle něho dočká chvíle, kdy se civilizace sama zničí. Byl zásadně proti strojům a velkým městům a ideálem jeho myšlení byla venkovská zemědělská společnost.

Sedm sociálních hříchů dle Gándhího: Politika bez zásad, Hospodářství bez morálky, Blahobyt bez práce, Výchova bez charakteru, Věda bez humanity, Požitek bez svědomí a Věrovyznání bez obětí.

Zajímavosti

1. Gándhí je ve světě znám také jako "Velký duch" a v Indii jako "Otec národa" a v říjnu se každý rok koná "Oslava Gándhího". V roce 2007 poté OSN vyhlásila 2. října na počest Ghándího Mezinárodním dnem nenásilí.

2. V dětství jej prý starší muslimský přítel přemluvil, aby ochutnal kozí maso, což višnuisté pokládají za těžký hřích. Zkoušel také víno a cigarety a bral rodičům peníze, za což se pak velice styděl a uvažoval i o sebevraždě.

3. V loňském roce vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky poštovní známku Mahátma Gándhího.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli
Štítky