18.9. - Den, kdy zemřel Jimi Hendrix

James Marshall Hendrix, narozen jako Johnny Allen Hendrix 27. listopadu roku 1942 v Seattlu, byl americký kytarista, zpěvák a skladatel. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších kytaristů v historii rockové hudby. Po počátečním úspěchu v Anglii dosáhl světového věhlasu zejména díky vystoupení na popovém festivalu v Monterey v roce 1967. V roce 1969 byl hlavní hvězdou festivalu Woodstock. O rok později náhle zemřel ve věku 27 let. V roce 1992 byl Hendrix uveden do rock´n´rollové síně slávya v roce2005 do Britské hudební síně slávy. Roku 2006 bylo jeho debutové album Are You Experienced zařazeno do Národního registru nahrávek Knihovny amerického Kongresu. Hudební magazín Rolling Stone označil v roce 2003 Hendrixe za nejlepšího kytaristu všech dob a v roce2004 ho v anketě o nejlepšího umělce všech dob zařadil na šesté místo.

Hendrix se narodil v době, kdy jeho otec Al Hendrix, tč. příslušník americké armády, pobýval v Oklahomě. Nedlouho po Hendrixově narození byl převelen do jižního Pacifiku a se svým synem se poprvé setkal až na konci roku 1945. Jeho matka, Lucille Hendrixová, rozená Jeterová, měla v době jeho narození pouhých 17 let. Hendrixovi předci byli černošští otroci, jejich bílí majitelé byly indiáni z kmene Čerokézů. V prvních letech jeho života se o malého Hendrixe střídavě staraly jeho matka, babička, tety a rodinné známé. Roku 1946 nechal Hendrixův otec změnit synovo jméno na James Marshall. Než se Jimiho rodiče rozvedli, stačili spolu mít šest dětí, ale kromě dvou nejstarších bratrů – Jimiho a o čtyři roky mladšího Leona – umístili Al a Lucille Hendrixovi všechny zbylé děti do sirotčinců. Dočasné stěhování buď celé rodiny a nebo jen Jimiho a Leona k různým příbuzným či rodinným známým nebylo výjimkou. Hendrixovi rodiče se často hádali, matka nezřídkakdy na určitý čas odcházela po hádce z domu, za nějaký čas se vrátila, ale opět se se svým manželem pohádala a vše začalo nanovo. Po jedné hádce se matka domů už nikdy nevrátila a Hendrix tak začal žít pouze se svým otcem a mladším bratrem. Otec často střídal zaměstnání, a tak Jimi prošel postupně celou řadou škol v Seattlu. Žili v chudinských černošských čtvrtích, kde Hendrix poprvé přičichnul k hudbě – při toulkách ulicemi často skončil v domech kamarádů, kteří vlastnili různé hudební nástroje. Jimi také rád napodoboval pohyby umělců, které zahlédl v televizi. V roce 1958 koupil Jimimu otec první elektrickou kytaru značky Supro Ozark. Jimi byl však levák a kytara pravoruká, musel si tedy struny spřeházet. Později si koupil levorukou kytaru ale vzhledem ke zvyku se vrátil k provoruké kytaře. V únoru roku 1958 zemřela Hendrixova matka Lucille. To tehdy patnáctiletého hocha pochopitelně velmi poznamenalo. Začal být více zamyšlený a introvertní.

Místem jeho prvního vystoupení se stalo sklepení seattleské synagogy. Hendrix byl však po půl roce poslán domů, pro svůj divoký a nesvázaný styl hraní. Hendrixovou první významnou štací se tak stala až kapela The Velvetones. Jednalo se o revuální uskupení čítající kytaristy, pianisty, dechovou sekci a bubeníka, které hrálo směsici jazzu, blues a RaB. V osmnácti byl Hendrix vyhozen ze střední školy a začal se tedy plně věnovat hře na kytaru. Po pár měsících si našel místo v kapele Rocking Kings, která byla orientovaná podobně jako The Velvetones, ale měla tu výhodu, že hrála více placených koncertů a disponovala lepším technickým zázemím. Koncem roku 1960 Rocking Kings získali stálé angažmá v klubu Spanish Castle, kterému o mnoho let později složil Hendrix hold ve své písni Spanish Castle Magic. Po jednom z vystoupení si nechal Hendrix svou kytaru přes noc v klubu a když pro ni ráno přišel, zjistil, že ji někdo ukradl. Na novou kytaru neměl a nevěděl, co si počít. Naštěstí se mu ostatní členové Rocking Kings složili na novou kytaru Danelactro Silvertone, která stála i se zesilovačem 49,95 dolarů. V té době začal vymýšlet pro svou kytaru i jméno. Kapele se však mezitím nedařilo, mnoho členů odešlo ale manažer James Thomas skupinu  obnovil a dal jí nový název Thomas and the Tomcats. Hendrixovi se dostalo oproti dřívějšku významnější role – začal zpívat doprovodné vokály.

12. května 1961 byl Jimi přistižen, jak jel v kradeném vozidle. Strávil den v krizovém centru pro mládež, odkud si ho vyzvedl jeho otec. Za pouhé čtyři dny se stejná situace opakovala a Hendrix strávil osm dní ve vazbě, kde ho čekalo soudní přelíčení a možnost odnětí svobody a tučné pokuty. Nakonec dostal dvouletý trest odnětí svobody, který mu ale měl být prominut, pokud vstoupí do armády. Následujícího dne se jí na tři roky upsal. Hendrix, ačkoliv je často vykreslován jako hipísácký antimilitaristicky smýšlející člověk, choval armádu v úctě a už dříve projevil s kamarádem zájem o narukování k letectvu. Ani jeden nebyl přijat a to z důvodu nedostatečného fyzického vybavení. 29. května odjel Jimi vlakem na základnu Fort Ord v Kalifornii. Vpředvečer svého odjezdu ještě stihl odehrát poslední koncert s Tomcats a věnovat své lásce Betty Jean levný zásnubní prsten. Z dopisů otci a Betty se zdálo, že mu ze začátku tuhý vojenský řád snad i vyhovoval. Musel dodržovat pevný denní režim a dostával poprvé v životě třikrát denně najíst. Po ukončení základního výcviku obdržel hodnost vojína.Na podzim dostal týdenní dovolenou a zajel se podívat domů do Seattlu. Všichni jeho známí, především ale jeho otec, byli na Hendrixe v uniformě hrdí. Při schůzkách s Betty Jean ji stále přemlouval ke sňatku.

V listopadu roku 1961 cvičil Hendrix v klubovně základny Fort Campbell na kytaru. Uslyšel ho baskytarista Billy Cox, který s ním začal jamovat a spřátelil se s ním. Jejich hudební i osobní přátelství jim vydrželo až do Jimiho smrti. Založili pětičlennou kapelu, která neměla název a jejíž členové se neustále měnili, ale jádro – Hendrix a Cox – zůstávalo. Hráli výhradně pro černošské publikum, proto například nepřipadalo v úvahu hrát covery Jimiho oblíbené písničky Louie. Pohledný a divoce hrající Hendrix se v této době poprvé stává miláčkem ženské části publika.

Nazačátku roku 1962 dostal Hendrix s Coxem nabídku k několika turné po USA, oba však byly vojáky na plný úvazek. V dubnu začal před Hendrix vojenským doktorem předstírat homosexualitu, závislost na masturbaci, pomočování, neschopnost spánku, závratě, bolest na levé části prsou atd. To byl velmi riskantní krok, pokud by mu psychiatr tyto tvrzení neuvěřil, neměl by to jako černošský gay mezi vojáky na rasistickém jihu lehké. Risk však vyšel a v květnu byl Hendrix z armády propuštěn. Po noci plné alkoholu se následujícího dne rozhodl, že se domů nevrátí a zkusí štěstí jako muzikant na volné noze. V září 1962 byl z armády propuštěn také Billy Cox. Na soutěži kapel skončili se svou kapelou druzí ale na kytaristu vítězné skupiny Alphonse Younga udělali takový dojem, že opustil svou dosavadní kapelu a přidal se ke King Kasuals. Po krátkém pobytu v Indianapolis si našla kapela stálé angažmá v klubu Del Morocco v Nashvillu. Jimi se živil pouze hraním a tak neustále trénoval, prakticky nepřetržitě. V této době začíná Hendrix také poprvé užívat nelegální drogy – jednalo se o mariuhanu, kterou si ale moc často vzhledem ke svým financím dovolit nemohl nebo o amfetaminy, které mu umožnily zůstávat déle vzhůru a tím pádem déle cvičit. Na konci roku 1963 opustil skupinu a odjel zkusit čtěstí do New Yorku.

První newyorskou dívkou, se kterou navázal Hendrix vztah, byla Lithofayne Pridgeonová, která se znala s bratry Aleemovými. Tito tři lidé se stali prvními přáteli, které si Jimi ve svém novém městě našel. Bratři Aleemovi se živili distribucí drog a bylo jen otázkou času, kdy stejnou možnost přivýdělku nabídnou i Jimimu. Ten ale tehdy odmítl a zůstal věrný svému přesvědčení, že se bude živit pouze hudbou. Jedno z Hendrixových prvních „hudebních“ zaměstnání v NY bylo doprovázení striptérky s uměleckým jménem Pantera. V únoru 1964 jej přijala skupina Isley Brothers a poté Georgeous George. Dalším působištěm byla kapela The Upsetters ale ani tam nevydržel a tak se roku 1965 vrátil do Harlemu ke kapele Isley Brothers. V říjnu 1965 se přidal ke kapele The Squires, poté Joey and The Starliters. V té době navázal i vážnější vztah s šestnáctiletou prostitutkou Dianou Carpenterovou. V únoru 1967 porodila pravděpodobně Hendrixovu dceru jménem Tamika ale to už s Hendrixem nežila. Hendrix Tamiku nikdy nespatřil. V roce 1966 Hendrix začal pravidelně vystupovat se svou skupinou Jimmy James and The Blue Flames v clubu Café Wha. Později se zcela osamostatnil a v jedné z newyorských čvrtí si jej všiml Chas Chandler, baskytarista skupiny The Animals s kterým se Hendrix přesídlil do Londýna. První měsíc hrál sám za sebe v londýnských klubech, povětšinou dlouhé bluesové jamy. V říjnu 1966 byla založena skupina The Jimi Hendrix Experience, jejímiž členy byli Jimi Hendrix, bubeníkem Mitch Mitchel a baskytarista Noel Redding. Svoji premiéru absolvovali 13. října v divadle Novelty ve francouzském městě Evreux jako předkapela francouzského zpěváka Johnnyho Hallydaye. O čtyři dny později hrála skupina v Paříži a zde si už získali na svou stranu publikum i hudební kritiky. Týden na to složil Hendrix na popud Chase Chandlera svou první skladbu, píseň Stone Free, která posloužila jako B-strana singlu Hey Joe. Kapela se dala do studiového nahrávání a zároveň do zběsilého koncertního tempa dvou vystoupení za večer. Následující období, až do jara 1967, bylo obdobím úžasného Hendrixova nástupu. V Evropě a především v Anglii dosáhl velké popularity. Výstředně se oblékal a současně svým vzhledem, vystupováním a především hudbou spoluvytvářel atmosféru konce šedesátých let. Jimi Hendrix oslňoval brilantní technikou a leckdy až cirkusovými jevištními kousky (např. hraní na kytaru zuby, za zády, rozbíjení nástrojů na konci koncertu apod.), velmi často však také vytvářel až brutální zvukové efekty za pomocí různých elektronických pomůcek, které mu během jeho kariéry vyráběl nadšenec a fanda efektů Roger Mayer.

12. května vyšla v Británii debutová deska The Jimi Hendrix Experience s názvem Are You Experienced, která byla fanoušky i kritiky přijata velice kladně. Kapela měla po vydání své debutové desky v Evropě již vcelku zvučné jméno, to ale neměnilo nic na tom, že na druhé straně Atlantiku byla stále ještě neznámým uskupením. Kapele proto přišel velmi vhod hudební festival Monterey Pop, první akce svého druhu, která kdy byla uspořádána. Na akci vystoupilo několik předních světových umělců – mj. Janis Joplin, Otis Redding, The Byrds, The Animals a další. Hendrix předvedl skvělý výkon a na konci vystoupení se zasloužil o jeden z klasických výjevů dějin rockové hudby – na konci písně Wild Thing polil svou kytaru benzínem, zapálil ji a hořící kytaru rozbil o zem na několik kousků, které pak rozdal publiku. Tímto něco málo přes půl hodiny trvajícím vystoupením si Hendrix získal na svou stranu i Severní Ameriku a stal se celosvětovou hudební celebritou. 16. října 1968 vydala Experience svou poslední studiovou desku nazvanou Electric Ladyland. V srpnu 1969 vystoupil Jimmi jako poslední umělec na Woodstocku a tím jej celý uzavřel. Jeho zdejší vystoupení, při němž. mj. svým osobitým způsobem hry na kytaru nezapomenutelně „rozebral“ americkou národní hymnu, je již dávno legendární. Poslední, těžce nevydařený koncert měl Jimi Hendrix 6. září 1970 v Německé spolkové republice na ostrově Fehmarn, z nějž se vrátil v silně deprimovaném stavu.

18. září 1970 byl v Londýně, v apartmá hotelu Samarkand, kde bydlela jeho poslední životní partnerka, německá krasobruslařka Monika Dannemannová, nalezen v bezvědomí poté, co s ní strávil čtyři poslední noci, ačkoliv tou dobou měl poměr s dánskou modelkou Kirsten Nefer. Podle oficiální zprávy skonal v nemocnici St. Mary Abotts Hospital ve 12:45, 78 minut po příjezdu ambulance, kterou zavolala Dannemann. Příčinou mělo být zadušení zvratky po konzumaci amfetaminu a následném, pravděpodobně neúmyslném předávkování uspávacími prostředky. Na této verzi ale později vznikly pochyby, Jimi Hendrix měl být mrtvý už když na místo dorazili záchranáři. Spekuluje se i o tom, že Hendrix byl zabit. V jeho plicích a na textilu kolem krku bylo nalezeno značné množství červeného vína a z toho se usuzuje, že se jím někdo mohl pokusit Jimmyho udusit záměrně.

Hendrix je často označován za nejlepšího rockového kytaristu, který kdy žil. Na běžnou kytaru hrál levou rukou. Neuměl noty a proto místo nich používal barvy. Má hvězdu na Hollywoodskem chodníku slávy. Co se týče hraní, byl samouk. Hrál na elektrickou kytaru typu Fender Stratocaster, kterou otočil a držel obráceně. Hendrix byl průkopníkem elektroakustického efektu nazývaného "zpětná vazba". Ovlivnila jej tvorba a inovace bluesových hudebníků jako byli B.B. King, Muddy Waters, Albert King a T-Bone Walker. Co se týče stylu, nechal se do značné míry inspirovat kytaristy hrajícími jako byl např. Curtis Mayfield, Steve Cropper či Cornell Dupree, jakož i tradičním jazzem. Byl jedním z prvních, kteří experimentovali se stereofonními a fázovacími efekty přímo během nahrávání.