Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
Po-Pá 10:00-18:00
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Novinky
03.12.2021
Možnosti platby
Rozšířili jsme síť partnerských platebních společností a nově můžete kromě stávajících možnosti platby Dobírkou, Převodem na účet, Platbu kartou, Onli... číst celé
Zobrazit všechny novinky
Blog
6. 6. - Den, kdy se narodil Alexandr Sergejevič Puškin
06.06.2022 Významné dny
6. 6. - Den, kdy se narodil Alexandr Sergejevič Puškin
6. června roku 1799 se narodil Alexandr Sergejevič Puškin číst celé
4. 6. - Den, kdy se narodila Angelina Jolie
04.06.2022 Významné dny
4. 6. - Den, kdy se narodila Angelina Jolie
4. června roku 1975 se narodila herečka Angelina Jolie číst celé
3. 6. - Den, kdy se narodil Jiří Langmajer
03.06.2022 Významné dny
3. 6. - Den, kdy se narodil Jiří Langmajer
3. června roku 1966 se narodil herec Jiří Langmajer číst celé
Zobrazit všechny články
Nepropásněte novinky, akce a slevy!

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.

  1. Úvod
  2. Naše zboží - blog
  3. Významné dny
  4. 15. 10. - Den, kdy se narodil Friedrich Nietzsche

15. 10. - Den, kdy se narodil Friedrich Nietzsche

Friedrich Wilhelm Nietzsche, narozený 15. října roku 1844 v Rockenu u Lutzenu poblíž Lipska, byl německý filosof, klasický filolog, básník a skladatel.

Původ, dětství a vzdělání

Jeho otec Carl Ludwig Nietzsche byl luteránský farář a bývalý vychovatel na altenburském dvoře, matka Franziska Oehler a měl také mladší sestru Elisabeth a bratra Ludwiga. Po smrti otce a mladšího bratra se rodina přestěhovala do Naumburgu nad Saalou a v letech 1850 až 1856 žil Nietzsche v domácnosti s matkou, sestrou, babičkou, dvěmi tetičkami a služebnou.

Friedrich nejdříve chodil do všeobecné chlapecké školy, poté navštěvoval soukromou školu a od roku 1854 církevní školu v Naumburgu, kde vyniklo jeho jedinečné hudební a jazykové nadání, takže Nietzsche mohl pokračovat od roku 1858 ve studiu na uznávané internátní škole Schulpforta. Již během studia psal básně, komponoval a díky vybavenosti školy výrazně zdokonaloval své znalosti a v roce 1864 začal studium protestantské teologie a klasické filolgie na univerzitě v Bonnu. Již po prvním semestru však zanechal studia teologie a odjel do Lipska, kde poprvé zvřejnil své filologické práce.

Nietzscheho tvorba

V roce 1867 byl odveden k armádě a rok sloužil jako dobrovolník pruského dělostřelectva v Norimberku. Po těžkém pádu z koně v březnu 1868 byl uznán neschopným další služby. Ještě před svou promocí se v roce 1868 stal mimořádným profesorem klasické filologie na univerzitě v Basileji, kde vyučoval také pedagogiku. Na vlastní žádost byl Nietzsche po přestěhování do Basileje propuštěn z pruského státního občanství a do konce života zůstal bez státní příslušnosti. Přesto v letech 1870 - 1871 sloužil jako zdravotník v Prusko-francouzské válce na německé straně.

Roku 1872 vydal Nietzsche svou první větší práci "Zrození tragédie z ducha hudby", následně "Nadčasové úvahy" a v roce 1878 dílo "Lidské, příliš lidské".

Již od dětství trpěl silnou krátkozrakostí, záchvaty migrén nebo žaludečními potížemi, které mu stěžovali jak profesorskou, tak filologickou práci a v roce 1879 musel předčasně odejít do penze. Poté začal hodně cestovat a v 80. letech publikoval spisy "Ranní červánky" a "Radostná věda". V roce 1882 napsal jedno z nejznámějších děl "Tak pravil Zarathustra" a o 4 roky později "Mimo dobro a zlo". Následovali díla "Genealogie morálky, Vůle moci, Soumraku model, Antikrist" a autobiografii "Ecce Homo".

Osobní život

V roce 1882 požádal o ruku rusko-německou psychoanalytičku Lou Andreas-Salomé, která však žádost odmítla a i díky špatnému vztahu s matkou i sestrou dokonce uvažoval o sebevraždě.

 Začátkem února roku 1889 se Nietzsche v Turíně duševně zhroutil, načež byl odvezen do ústavu v Basileji a po smrti matky v roce 1897 žil jako duševně nemocný ve Výmaru, kde prodělal několik infarktů a dne 25. srpna roku 1900 zemřel na zápal plic.

Nietzscheho názory a odkaz

Jeho díla měla velký vliv na myšlení 20. století, přičemž hlavním tématem byla ostrá kritika evropského myšlení, zejména platónské tradice a křesťanské morálky, jimž vytýkal, že se staví proti síle tvořivého života a nakonec vedou k nihilismu.

 Po "smrti Boha", kterou připravila západní tradice platónismu a křesťanství, žijeme všichni v hluboké lži, protože předstíráme, jako kdyby stále platila křesťanská morálka, ačkoli v ní v hloubi duše nevěříme a víra v pravý posmrtný život, jenž od člověka vyžaduje sebeomezení, soucit se slabšími a domnělou oddanost pravdě na úkor zdravému rozumu vede k nihilismu a křesťanství se tak stalo silou nepřátelskou životu.

Základním principem Nietzscheho velmi nesystematického filosofování je nelítostná poctivost a přijetí nejtěžší myšlenky "věčného návratu téhož" neboli tvrzení, že svět nemá smysl a jen věčně trvá, musí se člověk smířit s tím, že se v něm všechno opakuje, ale lze se tomu však vzepřít tím, že člověk rozvíjí svoji tvořivost, tvoří své vlastní hodnoty a tak připravuje cestu k nadčlověku a života tvořeného mnohačetnou krásou světa - pokud však přijme nevyhnutelný osud smrt. Přes všechen zdánlivý materialismus Nietzsche dává jasně najevo, že člověk není cílem sám o sobě, ale že jeho posláním je "překročit sám sebe".

Později byly Nietzscheho spisy díky jeho sestře zneužity a upraveny nacisty pod vedením Hitlera k vlastní propagandě německého nadčlověka.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli
Štítky