14. 3. - Den kdy se narodil Albert Einstein

Albert Einstein, narozený 14. března roku 1879 v německém Ulmu, byl teoretický fyzik a jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Často je označován za největšího vědce 20. století a případně s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. Mezi jeho příspěvky fyzice patří speciální teorie relativity, myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu, Brownova pohybu a doposud nejlepší popis vesmíru v podobě obecné teorie relativity.

Poté, co zformuloval obecnou teorii relativity, se stal známým po celém světě, což je pro vědce nevídaný úspěch a v pozdějších letech se stal synonymem pro člověka s velmi vysokou inteligencí neboli génia. Jeho tvář se stala jednou z nejznámějších na celém světě a v roce 1999 jej časopis Time vybral jako "Osobnost století". 

Původ, dětství a vzdělání

Jeho otec byl obchodník a elektrotechnik Hermann Einstein a jeho matka byla Pauline Kochová. Albert navštěvoval katolickou obecnou školu a na naléhání své matky bral také hodiny houslí. Když bylo Albertovi pět let, jeho otec mu ukázal kapesní kompas a Albert poznal, že něco v "prázdném" prostoru musí působit na střelku. Později tuto zkušenost popsal jako jednu z nejdůležitějších ve svém životě, protože podnítila jeho zájem o vědu a od té doby také stavěl pro zábavu fyzikální modely a mechanická zařízení. V roce 1880 se rodina přestěhovala do Mnichova a o 4 roky později do italského Pavle, ale Albert ještě zůstal u rodinných známých v Mnichově, kde studoval na Luitpoldově gymnáziu, které se mu však protivilo a tak brzo odjel za rodiči do Itálie. Již ve 12 letech se Albert naučil algebře a euklidovské geometrii během jediného léta. V roce 1895 se poprvé hlásil na "Spolkovou vysokou technickou školu" ve švýcarském Zurichu, ale u příjímacích zkoušek neuspěl z obecných znalostí. O rok později tak odmaturoval na argentinské Kantonální škole v Aarau a na druhý pokus byl již na vysokou technickou přijat a v roce 1900 ji úspěšně dokončil. Během studií byl, po zřeknutí se německého občanství, aby se vyhnul vojenské službě, bez státní příslušnosti, aby se nakonec v roce 1901 stal švýcarským občanem.

První práce a nadčasové objevy

Po zakončení studií v Curychu nemohl Einstein najít žádné vysokoškolské učitelské místo, až o 2 roky později získal místo technického asistenta na Švýcarském patentovém úřadě, kde posuzoval význam vynálezů přihlášených k udělení patentů, při kterých byla nutná znalost fyziky a občas i sám opravoval chyby v návrzích. V roce 1905 získal doktorát na Spolkové vysoké technické škole v Curychu za svou práci "O novém určení molekulárních rozměrů" a napsal 4 přelomové články: "Brownův pohyb, fotoelektrický jev, speciální teorie relativity a ekvivalence hmotnosti a energie, které se staly základem moderní fyziky. Za vysvětlení fotoelektrického jevu získal Einstein později roku 1922 Nobelovu cenu za fyziku a rok 2005 na stoleté výročí těchto článků byl nazván světovým rokem fyziky.

V roce 1908 bylo Einsteinovi uděleno oprávnění učit jako soukromému docentovi na univerzitě v Bernu a o rok později byl jmenován docentem teoretické fyziky na univerzitě v Curychu. V dubnu roku 1911 se stal řádným profesorem na pražské "Německé univerzitě" a přijal rakouské občanství. Během svého pobytu v Praze napsal 11 vědeckých prací, pět z nich o radiační matematice a kvantové teorii pevných látek, ale už o rok později se vrátil zpět do Curychu, kde vyučoval analytickou mechaniku a termodynamiku. V dubnu roku 1914 nastoupil na berlínskou univerzitu jako člen "Pruské akademie věd", ale po vypuknutí 1. světové války byl jeho institut zrušen.

Obecná teorie relativity

V listopadu roku 1915 Einstein přednesl na Pruské akademii věd sérii přednášek, ve kterých popsal svou teorii obecné relativity, kde představil také "Einsteinovu rovnici gravitačního pole", která nahradila "Newtonův gravitační zákon". Teorie položila základy ke studiu kosmologie a dala vědcům nástroje k porozumění mnoha vlastnostem vesmíru, z nichž mnoho bylo objeveno až po Einsteinově smrti. Obecná relativita se stala metodou, která zasáhla celou fyziku. 7. listopadu roku 1919 poté noviny "The Times" vydaly článek, jenž na základě měření Arthura Eddingtona potvrdila tuto teorii o rychlostí světla a vedla k celosvětové slávě Einsteina. 

Období přednášek

V roce 1920 se stal zahraničním členem "Královské nizozemské akademie umění a věd" a o 5 let později obdržel "Copleyovu medaili". Od roku 1921 začal celosvětově přednášet a na cestách navštívil například Spojené státy, Velkou Británii, Asii, Palestinu, Singapur, Španělsko nebo Japonsko. V prosinci 1930 navštívil podruhé Ameriku, jako výzkumný pracovník na "Kalifornském technologickém institu". Během této návštěvy dostal od starosty New Yorku klíče od města, v Madison Square Garden se na něj přišlo podívat 15 000 lidí, procestoval Kalifornii a především se stal dobrým přítelem Charlese Caplina. V dubnu 1933 během pobytu v USA byl Adolfem Hitlerem schválen zákon, který bránil židům v jakékoliv oficiální funkci včetně výuk na univerzitách a Einstein byl zařazen na seznam nepřátel německého režimu. Vzhledem k tomuto se nemohl vrátit do Německa a žil nejdříve v belgickém Haanu a poté Anglii, kde požádal Winstona Churchilla, aby umístil židovské vědce z německých univerzit na ty britské, což později Churchill označil jako důvod kvalitních spojeneckých technologií během 2. světové války.

Návrat do USA a operace "Manhattan"

V říjnu 1933 se Einstein vrátil do USA a nastoupil na pozici v Institutu pro pokročilé studium a o 2 roky později požádal o americké občanství, které obdržel v roce 1940. V roce 1939 se skupina maďarských vědců, mezi něž patřil i emigrantský fyzik Leó Szilárd, pokusila upozornit Washington na probíhající výzkum atomové bomby nacisty a její zaručené použití Hitlerem. Vzhledem k tomuto ohrožení, přestože byl Einstein pacifista, doporučil dopisem prezidentu Rooseveltovi, aby zahájil výzkum jaderných zbraní, což nakonec údajně přesvědčilo Roosevelta o spuštění operace "Manhattan". Během svého života v USA se připojil k "Národní asociaci pro rozvoj barevných lidí" v Princetonu a bojoval za občanská práva afrických Američanů.  V roce 1946 pak navštívil Lincolnovu univerzitu v Pensylvánii pro černošské studenty, která mu udělila čestný titul.

Osobní život

Během studií ve Švýcarsku se v roce 1898 setkal se srbskou studentkou Milevou Marićovou, se kterou měl milostný vztah a v roce 1902 se jim narodila dcera Lieserl. V lednu roku 1903 se poté spolu vzali, když jejich manželství bylo vzájemným osobním a intelektuálním partnerstvím, neboť Mileva byla matematičkou. Einstein popisoval Milevu zamilovaně jako "bytost, která je mi rovná a která je tak silná a nezávislá, jako jsem já." V dalším roce se jim narodil syn Hans Albert a v roce 1910 syn Eduard. V únoru roku 1919 se však manželé spolu rozvedli, když už 5 let žili odloučeně a v červenci téhož roku si Einstein vzal svou sestřenici Elsu Lowenthalovou, která však již v roce 1936 zemřela. Albert Einstein zemřel 18. dubna roku 1955 v Princetonu a tentýž den byl zpopelněn v Trentonu v New Jersey.

Co jste možná nevěděli

1. Einstein a jeho někdejší student Leó Szilárd si v roce 1930 nechali patentovat chladničku, nazývanou "Einsteinova chladnička".

2. Einstein často také tvrdil, že věda nakonec přináší více škody než užitku a byl velkým odpůrcem války. Doporučujicí dopis o spuštění jaderného programu později označil jako svou největší životní chybu, kterou neospravedlňuje ani strach z Německa.

3. V roce 1925 se podílel jako vedoucí projektu na otevření hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

4. V roce 1952 mu bylo nabídnuto izraelským předsedou vlády, aby se stal izraelským prezidentem, jako důkaz nejhlubší úcty. Einstein s dojetím a zarmoucením tuto nabídku odmítl.

5. Einstein miloval hudbu a tvrdil, že kdyby nebyl fyzik, určitě by byl muzikantem. Když si nevěděl rady s problémem, nejlépe přemýšlel při hraní na housle, které však jako pětiletý neměl vůbec rád.